1.) Mistä sinä olet? (Odkud jsi?)
- když někoho potkáte, obvykle chcete vědět odkud je a kde žije.
Tero: Mistä sinä olet?
Tiia: Olen Suomesta.
Tero: Mistä kaupungista?
Tiia: Olen Joensuussa.
Tuula: Mistä sinä olet?
John: Olen Lontoosta
Tuula: Missä sinä asut?
John: Asun Lontoossa.
Jukka Virtanen: Mistä te olette?
Rory O'Conor: Olen Dublinista.
Jukka Virtanen: Missä te asutte?
Rory O'Conor: Asun nyt Liverpoolissa.
Rory Maguire: Mistä te olette?
Mika Kauppinen: Olen Suomesta.
Rory Maguire: Mistä kaupungista?
Mika Kauppinen: Olen Kuopiosta.
Mistä = Odkud? Ze kterého?
Mistä sinä olet? = Odkud jsi?
Suomesta = z Finska
Mistä kaupungista = Ze kterého města?
Joensuusta = z Joensuu
Lontoosta = z Londýna
Missä sinä asut? = Kde žiješ?
Missä? = Kde? (ve kterém?)
asun = žiju
Lontoossa = v Londýně
Mistä te olette? = Odkud jste?
Dublinista = z Dublinu
Missä te asutte? = Kde žijete?
Liverpoolissa = v Liverpoolu
Kuopiosta = z Kuopia
2.) Missä sinä asut? (Kde žiješ/bydlíš?)
V těchto rozhovorech se mezi sebou lidé ptají kde pracují a kde žijí.
Jussi: Missä sinä asut?
Sinikka: Asun Mikkelissä. Entä sinä?
Jussi: Asun Kouvolassa.
Sinikka: Missä sinä olet työssä?
Jussi: Olen työssä postissa. Entä sinä?
Sinikka: Olen työssä toimistossa.
Arto: Missä sinä asut?
Arja: Asun Vaasassa. Missä sinä asut?
Arto: Asun Porissa.
Arja: Missä sinä olet työssä?
Arto: Olen työssä tietokonefirmassa. Enta sinä?
Arja: Olen työssä yliopistossa.
Kaija: Missä te asutte?
Seppo: Me asumme Jyväskylässä.
Kaija: Missä te olette työssä?
Seppo: Minä olen työssä pankissa ja vaimoni on työssä supermarketissa.
Olli: Missä te asutte?
Merja: Asumme Lieksassa.
Olli: Missä te olette työssä?
Merja: Minä olen työssä sairaalassa ja mieheni on työssä museossa.
Olen työssä = Pracuji (doslova Jsem v práci)
Missä sinä olet työssä? = Kde pracuješ?
Missä te olette työssä? = Kde pracujete?
me olemme = my jsme
Mikkelissä = v Mikkeli
Kouvolassa = v Kouvole
posti, postissa = pošta, na poště
toimisto, toimistossa = kancelář, v kanceláři
Vaasassa = ve Vaase
Porissa = v Pori
Me asumme = my žijeme
tietokone = počítač
firma, firmassa = firma, ve firmě
yliopisto, yliopistossa = univerzita, na univerzitě
pankki, pankkissa = banka, v bance
vaimo, vaimoni = žena (manželka), moje žena
supermarket, supermarketissa = supermarket, v supermarketu
sairaala, sairaalassa = nemocnice, v nemocnici
mies, mieheni = manžel, můj manžel
museo, museossa = muzeum, v muzeu
3.) Hei! Olen Heidi! (Ahoj! Jsem Heidi!)
Heidi, Marja-Leena, Petri a Liisa se představují a říkají něco o sobě.
-HEI! Olen Heidi Kokkonen. Olen Hämeenlinnasta. Asun nyt Heinolassa. Olen työssä supermarketissa.
-HEI! OLEN PEKKA... Hyvää päivää! Olen Pekka Halonen. Olen Helsingistä. Asun Käpylässä. Olen työssä kirjastossa Espoossa
-MOI! OLEN MARJA-LEENA. Moi! Olen Marja-Leena Turunen. Olen Vaasasta. Asun nyt Tampereella. Olen arkkitehti. Olen työssä arkkitehtitoimistossa.
Tampereella = v Tampere
kirjasto = knihovna
arkkitehti = architekt
toimisto = kancelář
supermarket = supermarket
4.) Hyvää päivää! (Dobrý den!)
- PETRI: Olen Petri Heiskanen. Olen helsinkiläinen. Asun Töölössä. Olen työssä Espoossa. Olen insinööri. Olen työssä öljyfirmassa. Puhun suomea, ruotsia ja englantia. Puhun paljon englantia työssä. Opiskelen venäjä ja saksaa.
- LIISA: Hyvää päivää! Olen Liisa Turunen. Olen kotoisin Savonlinnasta. Asun nyt Imatralla, mutta olen työssä koulussa Lappeenrannassa. Opetan englantia. Mieheni on myös opettaja. Hän opettaa kemiaa ja matematiikkaa.
insinööri = inženýr
firma = firma
öljyfirma = olejová společnost
paljon = hodně
opiskelen = učím se, studuji
kotoisin = původně, rodem (ve významu narozen v)
koulu = škola
opetan = učím (něco, někoho)
myös = také
opettaja = učitel
mieheni = můj manžel
Hän opettaa kemiaa. = On učí chemii.
Hän opettaa matematiikkaa = On učí matematiku.
HYVÄ TIETÄÄ
- finština používá koncovky k vyjádření mnoha věcí, které jsou v angličtině ( a v češtině) vyjádřeny předložkami (např. v, do, z atd.). Tyto koncovky se nazývají pádové koncovky. Tento rys je pro finštinu velmi typický.
- v předchozí lekci jste se naučili, jak tvořit otázky přidáním přípony -ko/-kö
např. Onko hän = Je on
nebo Puhutko englantia? = Mluvíš anglicky?
1.) Missä? (kde?) Mistä (odkud?)
- v této lekci se vypořádáte s první koncovkou. Podíváte se na to, jak říct, že někdo nebo něco je v něčem a někdo či něco pochází odněkud. V dialozích na začátku jste mohli vidět mnoho příkladů a teď můžete tyto nové koncovky prozkoumat více do detailů.
a) -ssa/-ssä
- k vyjádření, kde někdo či něco je, použijete koncovku -ssa/-ssä. Tato koncovka zhruba odpovídá předložce v. Tento pád se nazývá inessiv.
např. autossa = v autě
yliopistossa = na univerzitě (dosl. v univerzitě)
b)-sta/-stä
- k vyjádření odkud něco nebo někdo je, použijete koncovku -sta/-stä. Tato koncovka odpovídá zhruba předložce z. Tento pád se nazývá elativ.
autosta = z auta
yliopistosta = z univerzity
-ale nejdříve se blíže podíváme na systém samohláskové harmonie, kterého jste se už zlehka dotkli v předchozí lekci.
2.) Vokaaliharmonia (Samohlásková harmonie)
- finštinu charakterizuje i jev tzv. samohláskové harmonie. To znamená, že následující skupiny samohlásek se NEobjeví v jediném slově spolu.
A, O, U (tzv. zadní samohlásky) se nemíchají s
Ä, Ö, Y (tzv. přední samohlásky)
E a I jsou neutrální samohlásky a můžou se mísit s oběma skupinami samohlásek.
-proto tedy potřebujete dvě verze pádových koncovek, které obsahují samohlásky.
a) -ssa a -sta se přidávají ke slovům, které obsahují jednu nebo více samohlásek skupiny a/o/u.
např. Porissa, Kuopiosta, Suomessa, Joensuussa, Lontoosta
b) -ssä a -stä se přidávají ke slovům, které obsahují jednu či více samohlásek skupiny ä/ö/y.
např. työssä, Jyväskylässä, Jämsästä, Järvenpäästä
-samohlásky E a I se můžou objevit s oběma typy skupin. Ale pokud slovo obsahuje POUZE samohlásky E a/nebo I, pak se přidávájí koncovky -ssä a -stä.
např. Helsingissä, Mikkelissä
-ve složených slovech se používá koncovka podle samohlásek v poslední části slova.
např. Hämeenlinnassa, Kankaanpäässä
- tady je pár dalších příkladů k lepšímu objasnění. Všimněte si koncovek a uvažujte, proč je koncovka -ssa nebo -ssä a -sta či -stä.
| MĚSTO | MISSÄ (kde?) | MISTÄ (odkud?) |
| Vaasa | Vaasassa | Vaasasta |
| Joensuu | Joensuussa | Joensuusta |
| Lontoo | Lontoossa | Lontoosta |
| Liverpool | Liverpoolissa | Liverpoolista |
| Espoo | Espoossa | Espoosta |
| Jyväskylä | Jyväskylässä | Jyväskylästä |
| Kemi | Kemissä | Kemistä |
| Helsinki | Helsingissä | Helsingistä |
- všimněte si také, že pádová koncovka je na konci slova a je jeho součástí narozdíl od češtiny, kde je předložka samostatně před slovem.
- koncovka -sta/-stä (tzv. elativ) se používá k vyjádření, že něco pochází z místa nebo přichází z nějakého místa. Např. ze země, města, domu atd. V češtině je toto vyjádřeno předložkou z (zevnitř).
- oba dva pády můžou mít ještě další funkce, ale tady se na ně díváme jako prostředky mluvící o nějakém místě či oblasti.
-LLA/-LLÄ a -LTA/-LTÄ
-další pár koncovek se také používá s názvy finských míst, abyste vyjádřili, kde něco je nebo odkud to pochází
- tyto koncovky jsou -lla/-llä (tzv. adessiv) a -lta/-ltä (tzv. ablativ)
- tyto pády se používají k vyjádření, že něco je na něčem a přichází z něčeho ( z povrchu něčeho, kdežto -sta/-stä je zevnitř něčeho). Stejně jako předchozí pády mají v jazyce i jiné funkce. My si je ovšem zase přiblížíme jako prostředky k vyjádření místa či oblasti. Všechny tyto pády jsou také známé jako lokální pády.
- lla/-llä se používá např. pro názvy ulic, abyste řekli, že něco je na té ulici:
Asun Töölönkadulla = Bydlím na Töölönkatu.
Stockmann on Aleksanterinkadulla. = Stockmann je na Aleksanterinkatu.
nebo náměstí či tržišť:
Olin Kauppatorilla. = Byl jsem na tržišti Kauppatori.
- jak jste viděli na začátku, obvyklá koncovka k vyjádření, že něco či někdo je v nějakém městě je -ssa/-ssä. Avšak ve finštině existuje pár míst, kde se k názvu města či vesnice používá -lla/-llä. Pro tohle neexistují žádná pevná pravidla. Musíte prostě dělat to, co rodilí Finové, ale tady máte hlavní finská města, u kterých se používá koncovka -lla/-llä a -lta/-ltä:
| MĚSTO | MISSÄ (kde?) | MISTÄ (odkud?) |
| Tampere | Tampereella | Tampereelta |
| Vantaa | Vantaalla | Vantaalta |
| Imatra | Imatralla | Imatralta |
| Rauma | Raumalla | Raumalta |
| Rovaniemi | Rovaniemellä | Roveniemeltä |
| Riihimäki | Riihimäellä | Riihimäeltä |
např. Japanissa = v Japonsku; Japanista = z Japonska
Brasiiliassa = v Brazílii; Brasiiliasta = z Brazílie
jednou z výjimek je však Venäjä (Rusko). "V Rusku" se řekne finsky "Venäjällä".
- pokud chcete přidat pádové koncovky k cizím slovům končícím na souhlásku, potřebujete mezi slovo a odpovídající koncovku vložit ještě -i.
např. Brighton -> Brightonissa = v Brightonu
Hong Kong -> Honk Kongissa = v Honk Kongu
New York -> New Yorkissa = v New Yorku
Wellington -> Wellingtonissa = ve Wellingtonu
3.) Konsonanttivaihtelu (Změny souhlásek)
- dalším důležitým rysem finštiny je konsonanttivaihtelu neboli souhlásková gradace.
- bylo by velmi jednoduché, kdyby se pádové koncovky mohly přidávat na konec slov automaticky. Je tu však pár změn, které se objevují u některých souhlásek a také samohlásek, když chceme ke slovu přidat určitou koncovku
- některé finské souhlásky podléhají změně když je předtím otevřená slabika (slabika končící ma samohlásku) po přidání koncovky uzavřená (A/N: nezapomeňte že po přidání koncovky např. ssa se slabika dělí mezi s a sa; např. Pori je na slabiky Po-ri, ale Porissa by vypadalo rozdělené na slabiky jako Po-ris-sa).
- to se děje se všemi koncovkami, které začínají dvěma souhláskami nebo se skládají z jedné souhlásky. Takže se tak děje s koncovkami -ssa/-ssä, -sta/-stä, lla/-llä, -lta/-ltä a -t (nominativ - množné číslo), -n (genitiv - jednotné číslo)
-ve všech těchto případech se první souhláska pádové koncovky přidává k poslední existující slabice slova. Pamatujte si, že slabiky se mezi dvěma souhláskami dělí!
HLAVNÍ ZMĚNY SOUHLÁSEK:
| t -> d | pöytä = stůl | pöydällä = na stole |
| k -> mizí | Turku | Turussa = v Turku |
| p -> v | kylpy = vana | kylvyssä = ve vaně |
| tt -> t | konsertti = koncert | konsertissa = na koncertě |
| kk -> k | pankki = banka | pankissa = v bance |
| pp -> p | kauppa = obchod | kaupassa = v obchodě |
| nk -> ng | kaupunki = město | kaupungissa = ve městě |
| nt -> nn | Skotlanti = Skotsko | Skotlannissa = ve Skotsku |
ZMĚNA SAMOHLÁSKY -I NA -E
- koncové -i se v některých slovech např. Suomi mění na -e před pádovými koncovkami. Suomessa = ve Finsku. Ale němění se např. ve slově Ruotsi = Švédsko -> Ruotsissa = ve Švédsku
- protože se to děje pouze u několika slov, je dobré se naučit, která slova to jsou a která se naopak nemění, když se s nějakým slovem setkáte poprvé. Změny samohlásek a souhlásek jsou většinou uvedeny ve slovnících.
- tyto speciální rysy jazyka vždy trvají nějakou dobu než si na ně člověk zvykne
- koncové -i se NEmění u slov, které jsou delší než 2 slabiky, např. Englannissa, Skotlannissa.
- nebojte se, zvládnete je, ale bude to možná chtít více snahy. Pamatujte, že komunikace je nejdůležitější funkcí jakéhokoli jazyka. Malé gramatické chyby nevadí, pokud vám druhý rozumí.
HARJOITELLAAN!
1.) Představte se skupince Finů. Řekněte jim kdo jste, a odkud pocházíte (z jaké země a města).
2.) Tito cizinci se chystají představit ve finštině. Vžijte se do jejich role a řekněte, kdo jste a odkud jste, ze které země a města.
a) Bill: Skotlanti, Aberdeen
b) Mike: Kanada, Toronto
c) Pete: Australia, Melbourne
3.) Řekněte, kde pracujete (Možná budete potřebovat slovníček)
4.) Byli jste představeni Finovi. Zeptejte se ho na následující:
a) odkud je
b) kde žije
c) kde pracuje
5.) Tady je několik Finů a jejich pracovišť. Použijte informace k odpovědi na otázku: Missä hän on työssä?
např. Leena - toimisto -> Leena on työssä toimistossa.
a) Mirja: pankki
b) Kari: autokauppa (autosalon)
c) Mika: tavaratalo (obchodní dům)
d) Jouko: hotelli
e) Tiina: ravintola (restaurace)
f) Pekka: kirjasto
g) Ake: supermarket
h) Jussi: posti
6.) Tady je několik názvů míst. Použijte je v následující větě: Olin lomalla... = Byl jsem na dovolené v...
např. Viipuri ja Helsinki: Olin lomalla Viipurissa ja Helsingissä.
a) Joensuu ja Kuopio
b) Rovaniemi ja Inari
c) Loviisa ja Porvoo
d) Turku ja Tampere
e) Jyväskylä ja Oulu
f) Hämeenlinna ja Joensuu
g) Lappeenranta ja Imatra
h) Hamina ja Kotka
7.) Doplňte následující výroky. Otázka je: Mistä sinä olet?
a) Olen ..... (Lontoo)
b) Olen ..... (Milano)
c) Olen ..... (Salo)
d) Olen ..... (Jyväskylä)
e) Olen ..... (Järvenpää)
f) Olen ..... (Kemi)
g) Olen .... (Tampere)
8.) Doplňte následující věty:
a) Olen ..... (Saksa)
b) Olen ..... (Ranska)
c) Olen ..... (Kanada)
d) Olen ..... (Brasilia)
e) Olen ..... (Nigeria)
f) Olen ..... (Pakistan)
g) Olen ..... (Australia)
9.) Doplňte následující věty přidáním názvu města do odpovědi
Missä sinä asut?
Asun ..... (Helsinki)
Asun ..... (Joensuu)
Asun ..... (Tampere)
Asun ..... (Lontoo)
Asun ..... (Moskova)
Asun ..... (Milano)
10.) Zde se představuje Fin. Odpovězte na otázky dole použitím informací z textu:
Hei. Olen Jukka Kolehmainen. Olen kotoisin Lieksasta. Asun nyt Joensuussa. Olen tietokoneinsinööri. Olen työssä postissa.
a) Odkud je Jukka?
b) Kde žije?
c) Co je jeho profesí?
d) Kde pracuje?
11.) Řekněte Finovi, že mluvíte trochu anglicky.
12.) Zde je několik pracovišť. Spojte finský výraz s českým
a) toimisto ............................................1) počítačová firma
b) pankki...............................................2) továrna
c) kirjasto..............................................3) univerzita
d) koulu.................................................4) kancelář
e) supermarket....................................5) obchodní dům
f) sairaala..............................................6) banka
g) yliopisto............................................7) knihovna
h) tietokonefirma................................8) škola
i) tehdas................................................9) supermarket
j) tavaratalo..........................................10) nemocnice
13.) Doplňte tento dialog doplněním chybějících místo podle nabídky v závorce.
Sinä: (Zeptejte se: Odkud jsi?)
Saara: Olen Joensuusta.
Sinä: (Zeptejte se: Kde pracuješ?)
Saara: Olen työssä hotellissa.
Sinä (Zeptejte se: Kde je ten hotel?)
Saara: Se on keskustassa (=v centru)
Sinä (Zeptejte se: Žiješ v Joensuu?)
Saara: Joo, asun.
14.) Právě jste potkali Fina. Umíte celkem dobře finsky.
a) Zeptejte se ze kterého města je.
b) Řekne vám: "En ole kaupungista." Co tím myslí?
VÄHÄN LISÄÄ
Tento rozhovor se odehrává v hotelovém baru v Helsinkách. Pročtěte si jej a snažte se dostat k jádru konverzace. Nebojte se pokud neporozumíte každému slovu, na konci je slovní zásoba s frázemi. Představte si, že tajně nasloucháte konverzaci a stejně jako v reálné životní situaci něčemu rozumíte a ostatní si domýšlíte. Musíte se připravit na situaci jako je tato v běžném životě mimo tyto lekce. Jdeme na to!
Baarissa (v baru)
Steve: Hyvää iltaa. Olen Steve Smith.
Ari: Iltaa. Minä olen Ari Kauppinen. Hauska tutustua.
Steve: Hauska tutustua.
Ari: Oletko Helsingissä ensimmäistä kertaa?
Steve: Joo, olen. Olen täällä työmatkalla.
Ari: Sinä puhut oikein hyvin suomea. Missä sinä opit suomea?
Steve: Minä opiskelin suomea kielikoulussa Lontoossa.
Ari: No, pidätkö Helsingistä?
Steve: Joo. Helsinki on oikein mukava kaupunki. Asutko sinä Helsingissä?
Ari: En, minä asun Joensuussa.
Steve: Oletko sinä kotoisin Joensuusta?
Ari: Joo, olen. Olen täällä Helsingissä työmatkalla. Mistä sinä olet kotoisin?
Steve: Minä olen Brightonista, Etelä-Englannista.
Ari: Asutko sinä siellä?
Steve: En asu nyt, olen työssä Lontoossa ja asun Etelä-Lontoossa.
Ari: Missäpäin Etelä-Lontoota sinä asut?
Steve: Asun Dulwichissa. Anteeksi, sinä sanoit, että olet Joensuusta. Missäpäin Suomea Joensuu on?
Ari: Se on Pohjois-Karjalassa, Itä-Suomessa.
Ensimmäistä kertaa... = Poprvé...
työmatkalla = na služební cestě
Sinä puhut oikein hyvin suomea. = Mluvíš velmi dobře finsky.
Missä sinä opit suomea? = Kde ses naučil finsky?
Minä opiskelin suomea = Učil jsem se finsky
kielikoulu = jazyková škola
no = no
Pidätkö Helsingistä? = Líbí se ti Helsinki?
joo = ano
mukava = příjemný, milý
Oletko sinä kotoisin ... ? = Jsi původem ... ?
siellä = tam
nyt = teď, nyní
Missäpäin Lontoota/Suomea? = Kde asi v Londýně/Finsku?
Pohjois-Karjala = Severní Karélie
kotoisin = původem, původně
sinä sanoit = řekl jsi
Etelä-Englannista = z jižní Anglie
Žádné komentáře:
Okomentovat