neděle 2. října 2011
Úplně něco nového a světlá budoucnost před námi
Tak, po hodně dlouhé době se dostávám zpět k tomuto blogu a to s novými (dobrými) zprávami a aktualitami. Takže v prvé řadě - jsem již studentkou baltistiky, sice ne na verzi finské, nýbrž litevské, ovšem finština mi jako druhořadý jazyk zůstává a učím se ji od druhéhoročníku (tedy v této době), což znamená, že brzy vám sem podám nějaké bližší informace ohledně tohoto krásného jazyka, snad se něco zajímavého dozvím i při hodinách s rodilou mluvčí. Zatím si můžete zopakovat předchozí lekce a již brzy na viděnou!
sobota 22. srpna 2009
Lekce 5 - YKSI, KAKSI, KOLME... (Jedna, dvě, tři...)
DIALOGEJA (Dialogy)
1.) Mitä kello on? (Kolik je hodin? - dosl.Co je za čas?)
- naučíte se, jak se zeptat na čas a říci kolik je hodin.
Mitä kello on? = Kolik je hodin
Kello on... = Je ... hodin (dosl. hodin je...)
Kello on yksi.
Kello on 13.00.
Kello on puoli kaksi.
Kello on 13.30
Kello on tasan kolme.
Kello on 15.00.
Kello on viisi minuuttia yli yksi.
Kello on viisi yli yksi.
Kello on 13.05.
Kello on viisi minuuttia vaille kaksi.
Kello on viisi vaille kaksi / viittä vaille kaksi.
Kello on 13.55.
2.) Anteeksi, mitä kello on? (Promiňte, kolik je hodin?)
- zde jsou tři krátké dialogy o ptaní se a říkání kolik je hodin.
- Helsinkiläinen znamená obyvatel Helsinek.
Turisti: Anteeksi, voitteko sanoa, mitä kello on nyt?
Helsinkiläinen: Kello on kymmenen minuuttia yli kolme.
Turisti: Kiitos.
Turisti: Anteeksi, että häiritsen, mutta voisitteko sanoa, paljonko kello on?
Poliisi: Kello on tasan kaksitoista.
Turisti: Kiitos oikein paljon.
Poliisi: Olkaa hyvä!
Jari: Anteeksi, mutta onko kello jo kahdeksan?
Anne: Joo, kello on jo kaksikymmentä minuuttia yli kahdeksan.
Jari: Joko se on niin paljon! Nyt minulla on kiire. Hei hei!
Anne: Hei!
kello = hodiny, hodin
Voitteko sanoa ...? = Můžete říct ...?
vaille = do, za (něco)... (o čase)
minuutti, minuuttia = minuta
yli = po
Anteeksi, että häiritsen, mutta... = Promiňte, že obtěžuji, ale...
mutta = ale
Voisitteko sanoa? = Mohl/a byste říct?
tasan = přesně, na chlup přesně
jo = už
niin paljon = tak moc (ve smyslu tak pozdě)
Minulle on kiire. = Spěchám. (dosl. "mám spěch")
3.) Mihin aikaan? Milloin? (V jaký čas? Kdy?)
- návštěvník Finska chce vědět, kdy otvírají banky a pošty. Portsari je "dveřník" v hotelu.
Turisti: Anteeksi, voitteko sanoa mihin aikaan pankit aukeavat aamulla?
Portsari: Tavallisesti kello 9.15.
Turisti: Ja mihin aikaan ne menevät kiinni?
Portsari: Kello 16.15.
Turisti: Ja postit?
Portsari: Kello 9.00.
Turisti: Ja mihin aikaan postit menevät kiinni?
Portsari: Ne menevät kiinni kello viisi eli 17.00.
Turisti: Ovatko postit auki luantaina?
Portsari: Valitettavasti ne eivät ole auki lauantaina.
Turisti: Anteeksi, voisitteko vielä sanoa, missä lähin pankki on?
Portsari: Se on aivan hotellin vieressä.
Turisti: Kiitoksia oikein paljon.
Portsari: Ei kestä.
Turisti: Anteeksi, vielä yksi kysymys. Mitä kello on nyt?
Portsari: Kello on puoli yhdeksän.
Turisti: Kiitos vielä kerran ja näkemiin.
Portsari: Näkemiin.
Mihin aikaan? = Kdy? (V jaký čas?) V kolik?
Milloin? = Kdy?
pankki, pankit = banka, banky
ne aukeavat = otevírají
aamulla = (kdy?) ráno
ne menevät kiinni = zavírají
posti, postit = pošta, pošty
Ovatko postit auki? = Jsou pošty otevřené?
auki/avoinna = otevřený
kiinni/suljettu = zavřený
tavallisesti = obvykle
eli = nebo, nebo-li
valitettavasti = bohužel
vielä = ještě, také
lähin = nejbližší
aivan hotellin vieressä = hned vedle hotelu
kysymys, kysymykset = otázka, otázky
vielä kerran = ještě jednou
lauantaina = v sobotu
4.) Numerot (Čísla)
1 - yksi
2 - kaksi
3 - kolme
4 - neljä
5 - viisi
6 - kuusi
7 - seitsemän
8 - kahdeksan
9 - yhdeksän
10 - kymmenen
11 - yksitoista
12 - kaksitoista
13 - kolmetoista
14 - neljätoista
15 - viisitoista
16 - kuusitoista
17 - seitsemäntoista
18 - kahdeksantoista
19 - yhdeksäntoista
20 - kaksikymmentä
21 - kaksikymmentäyksi
22 - kaksikymmentäkaksi
23 - kaksikymmentäkolme
24 - kaksikymmentäneljä
25 - kaksikymmentäviisi
26 - kaksikymmentäkuusi
27 - kaksikymmentäseitsemän
28 - kaksikymmentäkahdeksan
29 - kaksikymmentäyhdeksän
30 - kolmekymmentä
40 - neljäkymmentä
50 - viisikymmentä
60 - kuusikymmentä
70 - seitsemänkymmentä
80 - kahdeksankymmentä
90 - yhdeksänkymmentä
100 - sata
101 - satayksi
200 - kaksisataa
300 - kolmesataa
400 - neljäsataa
500 - viisisataa
600 - kuusisataa
700 - seitsemänsataa
800 - kahdeksansataa
900 - yhdeksänsataa
1000 - tuhat
2000 - kaksituhatta
3000 - kolme tuhatta
4000 - neljä tuhatta
5000 - viisituhatta
6000 - kuusituhatta
7000 - seitsemäntuhatta
8000 - kahdeksantuhatta
9000 - yhdeksäntuhatta
10000 - kymmenentuhatta
100 000 - satatuhatta
200 000 - kaksisataatuhatta
1 000 000 - miljoona
2 000 000 - kaksimiljoona
0 - nolla
1/2 - puoli
1,5 - puolitoista
2,5 - kaksi ja puoli
5.) Pankissa (V bance)
- tato konverzace se odehrává v bance mezi asiakas - zákazníkem a pankkivirkailija - bankovní úřednicí. Zákazník chce vyměnit cestovní šeky. Ona chce vědět, zda může použít bankomat.
Asiakas: Hyvää huomenta.
Pankkivirkailija: Hyvää huomenta. Kuinka voin auttaa?
Asiakas: Haluaisin vaihtaa matkasekkejä.
Pankkivirkailija: Kuinka paljon haluaisitte vaihtaa?
Asiakas: 150 puntaa.
Pankkivirkailija: Olkaa hyvä ja allekirjoittakaa sekit.
(zákazník podepíše šeky.)
Asiakas: Voitteko sanoa, mikä punnan kurssi on tänään?
Pankkivirkailija: Hetkinen... katsotaan, punnan kurssi on 7.23 markkaa.
Asiakas: Ahaa.
Pankkivirkailija: Käykö teille 500 markan seteli?
Asiakas: Joo, kyllä käy.
Pankkivirkailija: Olkaa hyvä, tässä: 1069 markkaa ja 50 penniä. Pankkimaksu on 15 markkaa.
Asiakas: Kiitos. Voisitteko sanoa, voinko käyttää Visa-korttia täällä Suomessa?
Pankkivirkailija: Kyllä voitte. Sitä voi käyttää supermarketeissa, tavarataloissa, huoltoasemilla, pankeissa ja posteissa. Myös ravintoloissa ja hotelleissa.
Asiakas: Voinko ottaa rahaa pankkiautomaateista Visa-kortilla?
Pankkivirkailija: Kyllä voitte, jos pankkiautomaatissa on Visa merkki.
Asiakas: Kiitos paljon ja näkemiin.
Pankkivirkailija: Olkaa hyvä ja näkemiin.
Kuinka voin auttaa? = Jak vám mohu pomoci?
Haluaisin vaihta... = Chtěl/a bych vyměnit...
matkasekki, matkasekkejä = cestovní šek, cestovní šeky
punta, punnan, puntaa = libra
Kuinka paljon? = Jak moc?
Olkaa hyvä ja allekirjoittakaa... = Prosím podepište...
sekit = šeky
punnan kurssi = kurz libry
Mikä? = Co?
tänään = dnes
Katsotaan. = Podívejme se.
markka, markan, 15 markkaa = marka, marky (2.p.), 15 marek
Käykö teille? = Nevadí vám?
viidensadan markan seteli = 500 marková bankovka
pankkimaksu = bankovní poplatek
Sitä voi käyttää. = Může být použitý/dá se použít
Visa-kortti = Visa karta
kortti, kortin, korttia = karta
supermarket, supermarketeissa = supermarket, v supermarketech
tavaratalo, tavarataloissa = obchodní dům, v obchodních domech
huoltoasema, huoltoasemilla = benzínka, čerpací stanice,; na benzínkách
pankki, pankeissa = banka, v bankách
posti, posteissa = pošta, na poštách
ravintola, ravintoloissa = restaurace, v restauracích
hotelli, hotelleissa = hotel, v hotelech
ottaa rahaa = brát si peníze
pankkiautomaateista = z bankomatu
Visa-kortilla = Visa kartou
merkki, merkin, merkkiä = značka
HYVÄ TIETÄÄ
1.) Katsotaan numeroita (Podívejme se na čísla)
- podívejme se blíže na čísla. Jak vidíte, čísla ve finštině se nepodobají žádnému z větších západoevropských jazyků. Takže prvním úkolem je zapamatovat si základní číslovky. POté uvidíte, že až se je naučíte, zbytek numerického systému používá kombinace těchto čísel k vytvoření všech dalších čísel. Čísla od 11 do 19 používají prvních číslic (1-9) akorát k nim přibude -toista (něco jako -náct)
11 yksitoista.....12 kaksitoista.....13 kolmetoista
-dále všechny desítky používají -kymmentä za první číslovkou, např.: kaksikymmentä (doslova dvě desítky) a tak dále až po 90.
20 kaksikymmentä.....30 kolmekymmentä.....40 neljäkymmentä
- stovky se tvoří pomocí - sataa na konci.
200 kaksisataa.....300 kolmesataa.....400 neljäsataa
- tisíce mají na konci -tuhatta
2000 kaksituhatta.....3000 kolmetuhatta
- vždycky rozdělujte číslovky na jednotlivé části, nepokoušejte se je vyslovit jedním dechem! Čísla se píšou jako jedno slovo. V praxi nebudete potřebovat psát čísla v plném znění příliš často, kromě případů, kdy vypisujete šek, v němž se požaduje napsat celou sumu slovy.
- praktická rada pro učení se čísel: rozdělte si čísla na jednotlivé číslice a poté na slabiky. Pak se je naučte vyslovovat.
1250.....tu-hat/kak-si/sa-taa/vii-si/kym-men-tä
- je také důležité naučit se číslům rozumět když je slyšíte. Až půjdete nakupovat do finského obchodu (kéž by :) - pozn.překl.), poslouchejte pozorně čísla a ceny. Vždycky si můžete zkontrolovat, zda jste sumu či cenu odhadli správně, když se podíváte na displej u pokladny.
- pamatujte, že telefonní čísla se ve finštině říkají jednotlivými číslicemi.
32 175..... kolme kaksi yksi seitsemän viisi
241 499..... kaksi neljä yksi neljä yhdeksän yhdeksän
67 29 21..... kuusi seitsemän kaksi yhdeksän kaksi yksi
vyzkoušejte si to na vašem telefonním čísle a jakýchkoli číslech obsažených ve vaší adrese, ať se je naučíte říkat s jistotou. V další části budete mít k dispozici více cvičení.
- v každodenní mluvě je koncové -i v číslech yksi, kaksi, viisi a kuusi časo vypouštěno a říká se yks, kaks, viis, kuus. To se děje zejména při počítání.
2.) Puhutaan kellonajoista (Mluvme o čase.)
- v oficiálních případech se používá 24-hodinový systém času, např. v rádiu a televizi, na letištích či vlakových nádražích. Všechny jízdní řády jsou udávány v tomto systému.
-v každodenní mluvě se lidé přiklánějí spíše k 12-hodinovému časovému systému. Můžete přidat slova aamulla (ráno), päivällä (ve dne), illalla (večer) nebo yöllä (v noci), abyste se vyhnuli případnému nedorozumění. Například:
Kello 8 illalla (20.00) = 8 hodin večer
Kello 8 aamulla (8.00) = 8 hodin ráno
Kello 2 päivällä (14.00) = 2 hodiny odpoledne
Kello 2 yöllä (2.00) = 2 hodiny v noci
Ptaní se na čas:
-zeptat na čas se můžete použitím jedné z těchto tří otázek:
Mitä kello on? =
Kuinka paljon kello on? = Kolik je hodin?
Paljonko kello on? =
- odpověď začíná Kello on...
Kello on kaksi. = Jsou 2 hodiny.
Kello on kuusi. = Je 6 hodin.
Kello on kaksitoista. = Je 12 hodin.
-všimněte si, jak Finové vyjadřují půl nějaké hodiny:
Puoli (půl) a pak následující hodinu (jako v češtině)
Kello on puoli kaksi (13.30) = Je půl druhé.
Kello on puoli kuusi (17.30) = Je půl šesté.
Kello on puoli kaksitoista = Je 11.30.
- slovo yli (po) se používá k vyjádření počtu minut po začátku hodiny:
Kello on viisi minuuttia yli kaksi. = Je 5 minut po druhé.
Kello on 20 minuuttia yli kuusi. = Je 20 min. po šesté.
- slovo vaille se používá k vyjádření, kolik zbývá do další hodiny:
Kello on viisi minuuttia vaille kaksi. = Je za 5 minut dvě.
Kello on 20 minuuttia vaille kuusi. = Je za 20 minut šest.
- slovo kello znamená doslova hodiny. Používá se také jako ekvivalent anglického o'clock (tzn. vyjádření celých hodin)
Kello 2. = Ve 2 hodiny.
Hän tulee kello kaksi. = Přijde ve 2 hodiny.
Postit aukeavat kello 9. = Pošty otevírají v 9 hodin.
- slovo vuorokausi, které se zkracuje na vrk, se používá k vyjádření 24-hodinové periody. Například pokud se mluví o cenách za den.
20 euroa/vrk = 20 euro na den.
Huoneen hinta on 60 euroa/vrk = Cena pokoje je 60 eur za noc.
3.) Puhutaan rahasta (Mluvme o penězích)
- finská měna je Euro (€). To se dělí na 100 centů (100 senttiä). Cena jednoho eura je to stejné jako 5,95 finských marek. Setelit (bankovky) existují v 7 verzích: 500 euro, 200 euro, 100 euro, 50 euro, 20 euro, 10 euro a 5 euro.
- existují také mince (kolikot) v ceně 5 centů, 10 centů, 20 centů a 50 centů, stejně jako 1 euro a 2 eura. Finské prodejní automaty, nákupní vozíky a parkovací automaty obvykle berou 1 nebo 2 eurové mince. Telefonní budky jsou dnes většinou na karty a moc jich není, protože většina lidí má mobily.
Pikkuraha (dosl. malé peníze) je výraz pro drobné.
4.) Hlavní banky ve Finsku
- bankovní svět ve Finsku prodělal v 90.letech a na začátku 21.století velké změny. Pár bank se sloučilo a největší banky jsou dnes spoluvlastněny některými z Nordic Banks. Vypadá to, že slučování bude pokračovat, a proto se mohou názvy bank hodně měnit. Krom toho se hodně komerčních bank vedle dobré Postipankki (finská žirová banka), sloučilo s pojišťovnou. Suomen Pankki, Finská banka, je stále vedoucí bankou v zemi. Jsou tu také některé regionální banky.
5.) V bance
- tady máte pár oznámení a nápisů, se kterými se můžete setkat v bankách:
VALUUTTA nebo MATKAVALUUTTA = výměna, směna
TALLETUKSET = spoření, úspory, ukládání
KASSA = pokladna
KÄYTTÖTILI = běžný účet, kontokorent
HENKILÖLLISYYSSTODISTUKSENNE, OLKAA HYVÄ = váš průkaz totožnosti, prosím!
OTTAKAA JONOTUSNUMERO! = vemte si pořadové číslo!
-v bance můžete být požádáni o prokázání totožnosti. Můžete použít svůj pas. Finové mají často henkilökortti, speciální průkaz totožnosti. Finský řidičský průkaz (ajokortti) musí mít schválenou fotografii a může se použít k prokázání totožnosti.
- finské banky jsou otevřeným prostorem a není zde žádná zábrana, která by oddělovala asiakkaat (zákazníky) od pankkivirkailijat (bankovní úředníci). Bankovní loupeže jsou ve Finsku vzácným jevem!
Užitečné fráze pro transakce v bankách:
Haluaisin vaihtaa rahaa. = Chtěl/a bych vyměnit peníze.
Haluaisin vaihtaa 100 puntaa. = Chtěl/a bych vyměnit 100 liber.
100 dollaria = 100 dolarů
1000 euroa = 1000 euro
1000 Ruotsin kruunua = 1000 Švédských korun
10 000 puntaa = 10 000 liber
Haluaisin vaihtaa matkasekin. = Chtěl/a bych vyměnit cestovní šeky.
Mikä on ostokurssi? = Jaký je kurz pro koupi?
Mikä on myyntikurssi? = Jaký je kurz pro prodej?
tilinumero = číslo účtu
saldo = zůstatek bankovního účtu
pankkikortti = průkaz majitele šekového účtu
pankkiautomaattikortti = pokladní karta
maksukortti = platební karta
luottokortti = kreditní karta
tunnusluku = pin kód
sekkivihko = šeková knížka
6.) Viikonpäivät (dny v týdnu)
-tady jsou dny v týdnu ve finštině:
maanantai........ma.....pondělí
tiistai..........ti.....úterý
keskiviikko......ke.....středa
torstai..........to....čtvrtek
perjantai........pe....pátek
lauantai.........la....sobota
sunnuntai........su....neděle
maanantaina = v pondělí
tiistaina = v úterý
keskiviikkona = ve středu
torstaina = ve čtvrtek
perjantaina = v pátek
lauantaina = v sobotu
sunnuntaina = v neděli
-zkratky jsou první dvě písmena slova. Všimněte si, že koncovka, kterou se vyjadřuje "v nějaký den" je -na, která se přidává na konec slova. Tomuto pádu se říká essiv. Koncovka je -na/-nä. Používá se k vyjádření, že se něco stane určitý den.
viikonloppu = víkend -> viikonloppuna = o víkendu
maanantai-iltana = v pondělí večer
lauantaiaamuna = v sobotu ráno
tänään = dnes
huomenna = zítra
ylihuomenna = pozítří
eilen = včera
toissapäivänä = předevčírem
7.) Pankit, postit (banky, pošty)
- základní forma plurálu se nazývá nominativní plurál. Koncovka tohoto plurálu je -t. Koncovka -t se přidává ke konci slova. Pokud jsou v dalších slovech nějaké souhlásky, které podléhají změnám, tak se mění, ale fungují zde i změny samohlásek před koncem.
Tady je pár příkladů:
pankki = banka -> pankit = banky
sekki = šek -> sekit = šeky
pankkiautomaatti -> pankkiautomaatit = bankomaty
kolikko = 1 mince -> kolikot = mince (víc)
markka = marka -> markat = marky
euro = euro -> eurot = eura
penni = peníz, haléř -> pennit = penízky, haléře
dollari = dolar -> dollarit = dolary
supermarket -> supermarketit = supermarkety
kassa = pokladna -> kassat = pokladny
POZOR!
kirje = dopis -> kirjeet = dopisy
huone = pokoj -> huoneet = pokoje
avain = klíč -> avaimet = klíče
suomalainen = Fin -> suomalaiset = Finové
englantilainen = Angličan -> englantilaiset = Angličané
amerikkalainen = Američan -> amerikkalaiset = Američané
-všimněte si, že změna ve slovech končících na -nen je na -set!
nainen = žena -> naiset = ženy
mies = muž -> miehet = muži
tyttö = dívka -> tytöt = dívky
poika = chlapec -> pojat = chlapci (pozn. -i se stává -j mezi 2 samohláskam, a -k se vypouští kvůli změně samohlásky)
HARJOITELLAAN!
1.) Potřebujete skočit do banky
a) Jak se zeptáte kolemjdoucího, kde je nejbližší banka?
b) Řekne vám: Hotellin vieressä on pankki. Kde je banka?
c) Dorazili jste k bance. Běžte k pultu a řekněte "Chtěl bych vyměnit peníze."
d) Měníte cestovní šeky a bankovní úředník řekne: Henilöllisyystodituksene, olkaa hyvä. Co po vás chce?
e) Když úředník řekne: Olkaa hyvä ja allekirjoittakaa sekit. Co musíte udělat?
2.)
a) Potřebujete nějakou hotovost a máte svou pokladní kartu u sebe. Zeptejte se někoho, kde je nejbližší bankomat.
b) Je pozdě odpoledne. Potřebujete jít do banky, ale nejste si jistí, kdy zavírají. Zeptejte se někoho v kolik banka zavírá.
c) Chcete se ujistit, že je banka otevřená. Jak se zeptáte?
3.) Pokud cedule na dveřích říká:
avoinna.....ma - to..... 9.00 - 17.00
...................pe..............8.00 - 20.00
suljettu......la, su
Které dny je obchod zavřený a kdy je nejdéle otevřeno?
4.)Nechali jste si hodinky v hotelovém pokoji.
a) zeptejte se recepční, kolik je hodin
b) řekne vám: Kello on puoli yksitoista. Jaký je čas?
5.) Tady je několik časů. Říkejte je nahlas s použitím 24-hodinového systému a poté 12-hodinového, s použitím frází ráno, večer, atd.
12.00, 15.05, 10.30, 13.50, 24.00, 12.15, 16.00, 22.40, 9.45, 2.30, 17.30, 14.10
6.) Zde je týdenní rozvrh Liisy a Pekka. Liisa je muusikko (muzikantka) u komorního orchestru n turné. Pekka je zástupce firmy (edustaja) cestující za prací. Převyprávějte jejich rozvrh podle příkladu.
př.: Maanantaina Liisa on Joensuussa. = V pondělí je Liisa v Joensuu
a) LIISA
ma - Joensuu
ti - Kuopio
ke - Savonlinna
to - Savonlinna
pe - Lappeenranta
la - Helsinki
su - Helsinki
b) PEKKA
ma - Lieksa
ti - Kajaani
ke - Oulu
to - Kemi
pe - Kokkola
la - Vaasa
su - Jyväskylä
7.) Které z těchto slov se nehodí do banky?
pankkikortti, sekki, dollari, sekkivihko, bussi, markka, pankkiautomaatti, kassa
8.) Ohledně času, co znamená vuorokausi?
9.) Jak se finsky řekne finská měna?
10.) Čeko je zkratka klo?
11.) Dny v týdnu se zkracují na první 2 písmena slova. Který den v tomto seznamu chybí?
to, la, su, ke, ti, ma
12.) Které dny tvoří viikonloppu?
13.) Které číslo v této řadě chybí?
yksi, kaksi, kolme, viisi, kuusi
14.) Pokud číslo končí na -kymmentä, mluvíme o desítkách nebo stovkách?
15.) Potřebujete se zeptat Fina na otázku, ale on vypadá zaneprázdněně, jak byste řekli: Promiňte, že vás obtěžuji, ale....?
16..) Řekli vám, že událost se koná: kello kahdeksan illalla. Je to 8 hodin ráno nebo 8 hodin večer?
17.) Loučíte se s kamarádem a on řekne: Nähdään maanantaina. Který den se s ním chystáte setkat?
VÄHÄN LISÄÄ
Tady máte konverzaci na poště. Australský turista si kupuje známky, aby poslal pohlednice do Británie a Austrálie.
Postissa (na poště)
Bruce: Hyvää huomenta.
Virkailija: Hyvää huomenta. Kuinka voin auttaa?
Bruce: Haluaisin lähettää pari postikorttia.
Virkailija: Mihin maahan?
Bruce: Britanniaan ja Australiaan.
Virkailija: Postimerkki Britanniaan maksaa 2,90 ja Australiaan 3,40.
Bruce: Saanko viisi postimerkkiä Britanniaan ja kaksi Australiaan.
Virkailija: Olkaa hyvä. Ja muuta?
Bruce: Kiitos, ei muuta.
Virkailija: Se tekee yhteensä 21,30.
Bruce: Olkaa hyvä. Voisitteko sanoa, missä postilaatikko on?
Virkailija: Se on tuolla oven vieressä.
Bruce: Kiitos ja näkemiin.
Virkailija: Näkemiin.
Haluaisin lähettää = Chtěl bych poslat
pari postikorttia = pár pohlednic
mihin maahan? = do jaké země?
maksaa = výdaje, náklady
Britanniaan = do Británie
postimerkki, 5 postimerkkiä = známka, 5 známek
Australiaan = do Austrálie
Saanko... ? = Můžu mít (dostat)... ?
Ja muuta? = A něco jiného?
ei muuta = nic jiného
Se tekee yhteensä... = Stojí to dohromady... (dohromady to dělá...)
postilaatikko = pošotvní schránka
tuolla = támhle
oven vieressä = vedle dveří
Joku odottaa kirjettäsi. = Někdo od vás čeká dopis.
1.) Mitä kello on? (Kolik je hodin? - dosl.Co je za čas?)
- naučíte se, jak se zeptat na čas a říci kolik je hodin.
Mitä kello on? = Kolik je hodin
Kello on... = Je ... hodin (dosl. hodin je...)
Kello on yksi.
Kello on 13.00.
Kello on puoli kaksi.
Kello on 13.30
Kello on tasan kolme.
Kello on 15.00.
Kello on viisi minuuttia yli yksi.
Kello on viisi yli yksi.
Kello on 13.05.
Kello on viisi minuuttia vaille kaksi.
Kello on viisi vaille kaksi / viittä vaille kaksi.
Kello on 13.55.
2.) Anteeksi, mitä kello on? (Promiňte, kolik je hodin?)
- zde jsou tři krátké dialogy o ptaní se a říkání kolik je hodin.
- Helsinkiläinen znamená obyvatel Helsinek.
Turisti: Anteeksi, voitteko sanoa, mitä kello on nyt?
Helsinkiläinen: Kello on kymmenen minuuttia yli kolme.
Turisti: Kiitos.
Turisti: Anteeksi, että häiritsen, mutta voisitteko sanoa, paljonko kello on?
Poliisi: Kello on tasan kaksitoista.
Turisti: Kiitos oikein paljon.
Poliisi: Olkaa hyvä!
Jari: Anteeksi, mutta onko kello jo kahdeksan?
Anne: Joo, kello on jo kaksikymmentä minuuttia yli kahdeksan.
Jari: Joko se on niin paljon! Nyt minulla on kiire. Hei hei!
Anne: Hei!
kello = hodiny, hodin
Voitteko sanoa ...? = Můžete říct ...?
vaille = do, za (něco)... (o čase)
minuutti, minuuttia = minuta
yli = po
Anteeksi, että häiritsen, mutta... = Promiňte, že obtěžuji, ale...
mutta = ale
Voisitteko sanoa? = Mohl/a byste říct?
tasan = přesně, na chlup přesně
jo = už
niin paljon = tak moc (ve smyslu tak pozdě)
Minulle on kiire. = Spěchám. (dosl. "mám spěch")
3.) Mihin aikaan? Milloin? (V jaký čas? Kdy?)
- návštěvník Finska chce vědět, kdy otvírají banky a pošty. Portsari je "dveřník" v hotelu.
Turisti: Anteeksi, voitteko sanoa mihin aikaan pankit aukeavat aamulla?
Portsari: Tavallisesti kello 9.15.
Turisti: Ja mihin aikaan ne menevät kiinni?
Portsari: Kello 16.15.
Turisti: Ja postit?
Portsari: Kello 9.00.
Turisti: Ja mihin aikaan postit menevät kiinni?
Portsari: Ne menevät kiinni kello viisi eli 17.00.
Turisti: Ovatko postit auki luantaina?
Portsari: Valitettavasti ne eivät ole auki lauantaina.
Turisti: Anteeksi, voisitteko vielä sanoa, missä lähin pankki on?
Portsari: Se on aivan hotellin vieressä.
Turisti: Kiitoksia oikein paljon.
Portsari: Ei kestä.
Turisti: Anteeksi, vielä yksi kysymys. Mitä kello on nyt?
Portsari: Kello on puoli yhdeksän.
Turisti: Kiitos vielä kerran ja näkemiin.
Portsari: Näkemiin.
Mihin aikaan? = Kdy? (V jaký čas?) V kolik?
Milloin? = Kdy?
pankki, pankit = banka, banky
ne aukeavat = otevírají
aamulla = (kdy?) ráno
ne menevät kiinni = zavírají
posti, postit = pošta, pošty
Ovatko postit auki? = Jsou pošty otevřené?
auki/avoinna = otevřený
kiinni/suljettu = zavřený
tavallisesti = obvykle
eli = nebo, nebo-li
valitettavasti = bohužel
vielä = ještě, také
lähin = nejbližší
aivan hotellin vieressä = hned vedle hotelu
kysymys, kysymykset = otázka, otázky
vielä kerran = ještě jednou
lauantaina = v sobotu
4.) Numerot (Čísla)
1 - yksi
2 - kaksi
3 - kolme
4 - neljä
5 - viisi
6 - kuusi
7 - seitsemän
8 - kahdeksan
9 - yhdeksän
10 - kymmenen
11 - yksitoista
12 - kaksitoista
13 - kolmetoista
14 - neljätoista
15 - viisitoista
16 - kuusitoista
17 - seitsemäntoista
18 - kahdeksantoista
19 - yhdeksäntoista
20 - kaksikymmentä
21 - kaksikymmentäyksi
22 - kaksikymmentäkaksi
23 - kaksikymmentäkolme
24 - kaksikymmentäneljä
25 - kaksikymmentäviisi
26 - kaksikymmentäkuusi
27 - kaksikymmentäseitsemän
28 - kaksikymmentäkahdeksan
29 - kaksikymmentäyhdeksän
30 - kolmekymmentä
40 - neljäkymmentä
50 - viisikymmentä
60 - kuusikymmentä
70 - seitsemänkymmentä
80 - kahdeksankymmentä
90 - yhdeksänkymmentä
100 - sata
101 - satayksi
200 - kaksisataa
300 - kolmesataa
400 - neljäsataa
500 - viisisataa
600 - kuusisataa
700 - seitsemänsataa
800 - kahdeksansataa
900 - yhdeksänsataa
1000 - tuhat
2000 - kaksituhatta
3000 - kolme tuhatta
4000 - neljä tuhatta
5000 - viisituhatta
6000 - kuusituhatta
7000 - seitsemäntuhatta
8000 - kahdeksantuhatta
9000 - yhdeksäntuhatta
10000 - kymmenentuhatta
100 000 - satatuhatta
200 000 - kaksisataatuhatta
1 000 000 - miljoona
2 000 000 - kaksimiljoona
0 - nolla
1/2 - puoli
1,5 - puolitoista
2,5 - kaksi ja puoli
5.) Pankissa (V bance)
- tato konverzace se odehrává v bance mezi asiakas - zákazníkem a pankkivirkailija - bankovní úřednicí. Zákazník chce vyměnit cestovní šeky. Ona chce vědět, zda může použít bankomat.
Asiakas: Hyvää huomenta.
Pankkivirkailija: Hyvää huomenta. Kuinka voin auttaa?
Asiakas: Haluaisin vaihtaa matkasekkejä.
Pankkivirkailija: Kuinka paljon haluaisitte vaihtaa?
Asiakas: 150 puntaa.
Pankkivirkailija: Olkaa hyvä ja allekirjoittakaa sekit.
(zákazník podepíše šeky.)
Asiakas: Voitteko sanoa, mikä punnan kurssi on tänään?
Pankkivirkailija: Hetkinen... katsotaan, punnan kurssi on 7.23 markkaa.
Asiakas: Ahaa.
Pankkivirkailija: Käykö teille 500 markan seteli?
Asiakas: Joo, kyllä käy.
Pankkivirkailija: Olkaa hyvä, tässä: 1069 markkaa ja 50 penniä. Pankkimaksu on 15 markkaa.
Asiakas: Kiitos. Voisitteko sanoa, voinko käyttää Visa-korttia täällä Suomessa?
Pankkivirkailija: Kyllä voitte. Sitä voi käyttää supermarketeissa, tavarataloissa, huoltoasemilla, pankeissa ja posteissa. Myös ravintoloissa ja hotelleissa.
Asiakas: Voinko ottaa rahaa pankkiautomaateista Visa-kortilla?
Pankkivirkailija: Kyllä voitte, jos pankkiautomaatissa on Visa merkki.
Asiakas: Kiitos paljon ja näkemiin.
Pankkivirkailija: Olkaa hyvä ja näkemiin.
Kuinka voin auttaa? = Jak vám mohu pomoci?
Haluaisin vaihta... = Chtěl/a bych vyměnit...
matkasekki, matkasekkejä = cestovní šek, cestovní šeky
punta, punnan, puntaa = libra
Kuinka paljon? = Jak moc?
Olkaa hyvä ja allekirjoittakaa... = Prosím podepište...
sekit = šeky
punnan kurssi = kurz libry
Mikä? = Co?
tänään = dnes
Katsotaan. = Podívejme se.
markka, markan, 15 markkaa = marka, marky (2.p.), 15 marek
Käykö teille? = Nevadí vám?
viidensadan markan seteli = 500 marková bankovka
pankkimaksu = bankovní poplatek
Sitä voi käyttää. = Může být použitý/dá se použít
Visa-kortti = Visa karta
kortti, kortin, korttia = karta
supermarket, supermarketeissa = supermarket, v supermarketech
tavaratalo, tavarataloissa = obchodní dům, v obchodních domech
huoltoasema, huoltoasemilla = benzínka, čerpací stanice,; na benzínkách
pankki, pankeissa = banka, v bankách
posti, posteissa = pošta, na poštách
ravintola, ravintoloissa = restaurace, v restauracích
hotelli, hotelleissa = hotel, v hotelech
ottaa rahaa = brát si peníze
pankkiautomaateista = z bankomatu
Visa-kortilla = Visa kartou
merkki, merkin, merkkiä = značka
HYVÄ TIETÄÄ
1.) Katsotaan numeroita (Podívejme se na čísla)
- podívejme se blíže na čísla. Jak vidíte, čísla ve finštině se nepodobají žádnému z větších západoevropských jazyků. Takže prvním úkolem je zapamatovat si základní číslovky. POté uvidíte, že až se je naučíte, zbytek numerického systému používá kombinace těchto čísel k vytvoření všech dalších čísel. Čísla od 11 do 19 používají prvních číslic (1-9) akorát k nim přibude -toista (něco jako -náct)
11 yksitoista.....12 kaksitoista.....13 kolmetoista
-dále všechny desítky používají -kymmentä za první číslovkou, např.: kaksikymmentä (doslova dvě desítky) a tak dále až po 90.
20 kaksikymmentä.....30 kolmekymmentä.....40 neljäkymmentä
- stovky se tvoří pomocí - sataa na konci.
200 kaksisataa.....300 kolmesataa.....400 neljäsataa
- tisíce mají na konci -tuhatta
2000 kaksituhatta.....3000 kolmetuhatta
- vždycky rozdělujte číslovky na jednotlivé části, nepokoušejte se je vyslovit jedním dechem! Čísla se píšou jako jedno slovo. V praxi nebudete potřebovat psát čísla v plném znění příliš často, kromě případů, kdy vypisujete šek, v němž se požaduje napsat celou sumu slovy.
- praktická rada pro učení se čísel: rozdělte si čísla na jednotlivé číslice a poté na slabiky. Pak se je naučte vyslovovat.
1250.....tu-hat/kak-si/sa-taa/vii-si/kym-men-tä
- je také důležité naučit se číslům rozumět když je slyšíte. Až půjdete nakupovat do finského obchodu (kéž by :) - pozn.překl.), poslouchejte pozorně čísla a ceny. Vždycky si můžete zkontrolovat, zda jste sumu či cenu odhadli správně, když se podíváte na displej u pokladny.
- pamatujte, že telefonní čísla se ve finštině říkají jednotlivými číslicemi.
32 175..... kolme kaksi yksi seitsemän viisi
241 499..... kaksi neljä yksi neljä yhdeksän yhdeksän
67 29 21..... kuusi seitsemän kaksi yhdeksän kaksi yksi
vyzkoušejte si to na vašem telefonním čísle a jakýchkoli číslech obsažených ve vaší adrese, ať se je naučíte říkat s jistotou. V další části budete mít k dispozici více cvičení.
- v každodenní mluvě je koncové -i v číslech yksi, kaksi, viisi a kuusi časo vypouštěno a říká se yks, kaks, viis, kuus. To se děje zejména při počítání.
2.) Puhutaan kellonajoista (Mluvme o čase.)
- v oficiálních případech se používá 24-hodinový systém času, např. v rádiu a televizi, na letištích či vlakových nádražích. Všechny jízdní řády jsou udávány v tomto systému.
-v každodenní mluvě se lidé přiklánějí spíše k 12-hodinovému časovému systému. Můžete přidat slova aamulla (ráno), päivällä (ve dne), illalla (večer) nebo yöllä (v noci), abyste se vyhnuli případnému nedorozumění. Například:
Kello 8 illalla (20.00) = 8 hodin večer
Kello 8 aamulla (8.00) = 8 hodin ráno
Kello 2 päivällä (14.00) = 2 hodiny odpoledne
Kello 2 yöllä (2.00) = 2 hodiny v noci
Ptaní se na čas:
-zeptat na čas se můžete použitím jedné z těchto tří otázek:
Mitä kello on? =
Kuinka paljon kello on? = Kolik je hodin?
Paljonko kello on? =
- odpověď začíná Kello on...
Kello on kaksi. = Jsou 2 hodiny.
Kello on kuusi. = Je 6 hodin.
Kello on kaksitoista. = Je 12 hodin.
-všimněte si, jak Finové vyjadřují půl nějaké hodiny:
Puoli (půl) a pak následující hodinu (jako v češtině)
Kello on puoli kaksi (13.30) = Je půl druhé.
Kello on puoli kuusi (17.30) = Je půl šesté.
Kello on puoli kaksitoista = Je 11.30.
- slovo yli (po) se používá k vyjádření počtu minut po začátku hodiny:
Kello on viisi minuuttia yli kaksi. = Je 5 minut po druhé.
Kello on 20 minuuttia yli kuusi. = Je 20 min. po šesté.
- slovo vaille se používá k vyjádření, kolik zbývá do další hodiny:
Kello on viisi minuuttia vaille kaksi. = Je za 5 minut dvě.
Kello on 20 minuuttia vaille kuusi. = Je za 20 minut šest.
- slovo kello znamená doslova hodiny. Používá se také jako ekvivalent anglického o'clock (tzn. vyjádření celých hodin)
Kello 2. = Ve 2 hodiny.
Hän tulee kello kaksi. = Přijde ve 2 hodiny.
Postit aukeavat kello 9. = Pošty otevírají v 9 hodin.
- slovo vuorokausi, které se zkracuje na vrk, se používá k vyjádření 24-hodinové periody. Například pokud se mluví o cenách za den.
20 euroa/vrk = 20 euro na den.
Huoneen hinta on 60 euroa/vrk = Cena pokoje je 60 eur za noc.
3.) Puhutaan rahasta (Mluvme o penězích)
- finská měna je Euro (€). To se dělí na 100 centů (100 senttiä). Cena jednoho eura je to stejné jako 5,95 finských marek. Setelit (bankovky) existují v 7 verzích: 500 euro, 200 euro, 100 euro, 50 euro, 20 euro, 10 euro a 5 euro.
- existují také mince (kolikot) v ceně 5 centů, 10 centů, 20 centů a 50 centů, stejně jako 1 euro a 2 eura. Finské prodejní automaty, nákupní vozíky a parkovací automaty obvykle berou 1 nebo 2 eurové mince. Telefonní budky jsou dnes většinou na karty a moc jich není, protože většina lidí má mobily.
Pikkuraha (dosl. malé peníze) je výraz pro drobné.
4.) Hlavní banky ve Finsku
- bankovní svět ve Finsku prodělal v 90.letech a na začátku 21.století velké změny. Pár bank se sloučilo a největší banky jsou dnes spoluvlastněny některými z Nordic Banks. Vypadá to, že slučování bude pokračovat, a proto se mohou názvy bank hodně měnit. Krom toho se hodně komerčních bank vedle dobré Postipankki (finská žirová banka), sloučilo s pojišťovnou. Suomen Pankki, Finská banka, je stále vedoucí bankou v zemi. Jsou tu také některé regionální banky.
5.) V bance
- tady máte pár oznámení a nápisů, se kterými se můžete setkat v bankách:
VALUUTTA nebo MATKAVALUUTTA = výměna, směna
TALLETUKSET = spoření, úspory, ukládání
KASSA = pokladna
KÄYTTÖTILI = běžný účet, kontokorent
HENKILÖLLISYYSSTODISTUKSENNE, OLKAA HYVÄ = váš průkaz totožnosti, prosím!
OTTAKAA JONOTUSNUMERO! = vemte si pořadové číslo!
-v bance můžete být požádáni o prokázání totožnosti. Můžete použít svůj pas. Finové mají často henkilökortti, speciální průkaz totožnosti. Finský řidičský průkaz (ajokortti) musí mít schválenou fotografii a může se použít k prokázání totožnosti.
- finské banky jsou otevřeným prostorem a není zde žádná zábrana, která by oddělovala asiakkaat (zákazníky) od pankkivirkailijat (bankovní úředníci). Bankovní loupeže jsou ve Finsku vzácným jevem!
Užitečné fráze pro transakce v bankách:
Haluaisin vaihtaa rahaa. = Chtěl/a bych vyměnit peníze.
Haluaisin vaihtaa 100 puntaa. = Chtěl/a bych vyměnit 100 liber.
100 dollaria = 100 dolarů
1000 euroa = 1000 euro
1000 Ruotsin kruunua = 1000 Švédských korun
10 000 puntaa = 10 000 liber
Haluaisin vaihtaa matkasekin. = Chtěl/a bych vyměnit cestovní šeky.
Mikä on ostokurssi? = Jaký je kurz pro koupi?
Mikä on myyntikurssi? = Jaký je kurz pro prodej?
tilinumero = číslo účtu
saldo = zůstatek bankovního účtu
pankkikortti = průkaz majitele šekového účtu
pankkiautomaattikortti = pokladní karta
maksukortti = platební karta
luottokortti = kreditní karta
tunnusluku = pin kód
sekkivihko = šeková knížka
6.) Viikonpäivät (dny v týdnu)
-tady jsou dny v týdnu ve finštině:
maanantai........ma.....pondělí
tiistai..........ti.....úterý
keskiviikko......ke.....středa
torstai..........to....čtvrtek
perjantai........pe....pátek
lauantai.........la....sobota
sunnuntai........su....neděle
maanantaina = v pondělí
tiistaina = v úterý
keskiviikkona = ve středu
torstaina = ve čtvrtek
perjantaina = v pátek
lauantaina = v sobotu
sunnuntaina = v neděli
-zkratky jsou první dvě písmena slova. Všimněte si, že koncovka, kterou se vyjadřuje "v nějaký den" je -na, která se přidává na konec slova. Tomuto pádu se říká essiv. Koncovka je -na/-nä. Používá se k vyjádření, že se něco stane určitý den.
viikonloppu = víkend -> viikonloppuna = o víkendu
maanantai-iltana = v pondělí večer
lauantaiaamuna = v sobotu ráno
tänään = dnes
huomenna = zítra
ylihuomenna = pozítří
eilen = včera
toissapäivänä = předevčírem
7.) Pankit, postit (banky, pošty)
- základní forma plurálu se nazývá nominativní plurál. Koncovka tohoto plurálu je -t. Koncovka -t se přidává ke konci slova. Pokud jsou v dalších slovech nějaké souhlásky, které podléhají změnám, tak se mění, ale fungují zde i změny samohlásek před koncem.
Tady je pár příkladů:
pankki = banka -> pankit = banky
sekki = šek -> sekit = šeky
pankkiautomaatti -> pankkiautomaatit = bankomaty
kolikko = 1 mince -> kolikot = mince (víc)
markka = marka -> markat = marky
euro = euro -> eurot = eura
penni = peníz, haléř -> pennit = penízky, haléře
dollari = dolar -> dollarit = dolary
supermarket -> supermarketit = supermarkety
kassa = pokladna -> kassat = pokladny
POZOR!
kirje = dopis -> kirjeet = dopisy
huone = pokoj -> huoneet = pokoje
avain = klíč -> avaimet = klíče
suomalainen = Fin -> suomalaiset = Finové
englantilainen = Angličan -> englantilaiset = Angličané
amerikkalainen = Američan -> amerikkalaiset = Američané
-všimněte si, že změna ve slovech končících na -nen je na -set!
nainen = žena -> naiset = ženy
mies = muž -> miehet = muži
tyttö = dívka -> tytöt = dívky
poika = chlapec -> pojat = chlapci (pozn. -i se stává -j mezi 2 samohláskam, a -k se vypouští kvůli změně samohlásky)
HARJOITELLAAN!
1.) Potřebujete skočit do banky
a) Jak se zeptáte kolemjdoucího, kde je nejbližší banka?
b) Řekne vám: Hotellin vieressä on pankki. Kde je banka?
c) Dorazili jste k bance. Běžte k pultu a řekněte "Chtěl bych vyměnit peníze."
d) Měníte cestovní šeky a bankovní úředník řekne: Henilöllisyystodituksene, olkaa hyvä. Co po vás chce?
e) Když úředník řekne: Olkaa hyvä ja allekirjoittakaa sekit. Co musíte udělat?
2.)
a) Potřebujete nějakou hotovost a máte svou pokladní kartu u sebe. Zeptejte se někoho, kde je nejbližší bankomat.
b) Je pozdě odpoledne. Potřebujete jít do banky, ale nejste si jistí, kdy zavírají. Zeptejte se někoho v kolik banka zavírá.
c) Chcete se ujistit, že je banka otevřená. Jak se zeptáte?
3.) Pokud cedule na dveřích říká:
avoinna.....ma - to..... 9.00 - 17.00
...................pe..............8.00 - 20.00
suljettu......la, su
Které dny je obchod zavřený a kdy je nejdéle otevřeno?
4.)Nechali jste si hodinky v hotelovém pokoji.
a) zeptejte se recepční, kolik je hodin
b) řekne vám: Kello on puoli yksitoista. Jaký je čas?
5.) Tady je několik časů. Říkejte je nahlas s použitím 24-hodinového systému a poté 12-hodinového, s použitím frází ráno, večer, atd.
12.00, 15.05, 10.30, 13.50, 24.00, 12.15, 16.00, 22.40, 9.45, 2.30, 17.30, 14.10
6.) Zde je týdenní rozvrh Liisy a Pekka. Liisa je muusikko (muzikantka) u komorního orchestru n turné. Pekka je zástupce firmy (edustaja) cestující za prací. Převyprávějte jejich rozvrh podle příkladu.
př.: Maanantaina Liisa on Joensuussa. = V pondělí je Liisa v Joensuu
a) LIISA
ma - Joensuu
ti - Kuopio
ke - Savonlinna
to - Savonlinna
pe - Lappeenranta
la - Helsinki
su - Helsinki
b) PEKKA
ma - Lieksa
ti - Kajaani
ke - Oulu
to - Kemi
pe - Kokkola
la - Vaasa
su - Jyväskylä
7.) Které z těchto slov se nehodí do banky?
pankkikortti, sekki, dollari, sekkivihko, bussi, markka, pankkiautomaatti, kassa
8.) Ohledně času, co znamená vuorokausi?
9.) Jak se finsky řekne finská měna?
10.) Čeko je zkratka klo?
11.) Dny v týdnu se zkracují na první 2 písmena slova. Který den v tomto seznamu chybí?
to, la, su, ke, ti, ma
12.) Které dny tvoří viikonloppu?
13.) Které číslo v této řadě chybí?
yksi, kaksi, kolme, viisi, kuusi
14.) Pokud číslo končí na -kymmentä, mluvíme o desítkách nebo stovkách?
15.) Potřebujete se zeptat Fina na otázku, ale on vypadá zaneprázdněně, jak byste řekli: Promiňte, že vás obtěžuji, ale....?
16..) Řekli vám, že událost se koná: kello kahdeksan illalla. Je to 8 hodin ráno nebo 8 hodin večer?
17.) Loučíte se s kamarádem a on řekne: Nähdään maanantaina. Který den se s ním chystáte setkat?
VÄHÄN LISÄÄ
Tady máte konverzaci na poště. Australský turista si kupuje známky, aby poslal pohlednice do Británie a Austrálie.
Postissa (na poště)
Bruce: Hyvää huomenta.
Virkailija: Hyvää huomenta. Kuinka voin auttaa?
Bruce: Haluaisin lähettää pari postikorttia.
Virkailija: Mihin maahan?
Bruce: Britanniaan ja Australiaan.
Virkailija: Postimerkki Britanniaan maksaa 2,90 ja Australiaan 3,40.
Bruce: Saanko viisi postimerkkiä Britanniaan ja kaksi Australiaan.
Virkailija: Olkaa hyvä. Ja muuta?
Bruce: Kiitos, ei muuta.
Virkailija: Se tekee yhteensä 21,30.
Bruce: Olkaa hyvä. Voisitteko sanoa, missä postilaatikko on?
Virkailija: Se on tuolla oven vieressä.
Bruce: Kiitos ja näkemiin.
Virkailija: Näkemiin.
Haluaisin lähettää = Chtěl bych poslat
pari postikorttia = pár pohlednic
mihin maahan? = do jaké země?
maksaa = výdaje, náklady
Britanniaan = do Británie
postimerkki, 5 postimerkkiä = známka, 5 známek
Australiaan = do Austrálie
Saanko... ? = Můžu mít (dostat)... ?
Ja muuta? = A něco jiného?
ei muuta = nic jiného
Se tekee yhteensä... = Stojí to dohromady... (dohromady to dělá...)
postilaatikko = pošotvní schránka
tuolla = támhle
oven vieressä = vedle dveří
Joku odottaa kirjettäsi. = Někdo od vás čeká dopis.
středa 23. července 2008
Lekce 4 - TERVETULOA (Vítejte!)
DIALOGEJA (Dialogy)
1.) Mistä sinä olet? (Odkud jsi?)
- když někoho potkáte, obvykle chcete vědět odkud je a kde žije.
Tero: Mistä sinä olet?
Tiia: Olen Suomesta.
Tero: Mistä kaupungista?
Tiia: Olen Joensuussa.
Tuula: Mistä sinä olet?
John: Olen Lontoosta
Tuula: Missä sinä asut?
John: Asun Lontoossa.
Jukka Virtanen: Mistä te olette?
Rory O'Conor: Olen Dublinista.
Jukka Virtanen: Missä te asutte?
Rory O'Conor: Asun nyt Liverpoolissa.
Rory Maguire: Mistä te olette?
Mika Kauppinen: Olen Suomesta.
Rory Maguire: Mistä kaupungista?
Mika Kauppinen: Olen Kuopiosta.
Mistä = Odkud? Ze kterého?
Mistä sinä olet? = Odkud jsi?
Suomesta = z Finska
Mistä kaupungista = Ze kterého města?
Joensuusta = z Joensuu
Lontoosta = z Londýna
Missä sinä asut? = Kde žiješ?
Missä? = Kde? (ve kterém?)
asun = žiju
Lontoossa = v Londýně
Mistä te olette? = Odkud jste?
Dublinista = z Dublinu
Missä te asutte? = Kde žijete?
Liverpoolissa = v Liverpoolu
Kuopiosta = z Kuopia
2.) Missä sinä asut? (Kde žiješ/bydlíš?)
V těchto rozhovorech se mezi sebou lidé ptají kde pracují a kde žijí.
Jussi: Missä sinä asut?
Sinikka: Asun Mikkelissä. Entä sinä?
Jussi: Asun Kouvolassa.
Sinikka: Missä sinä olet työssä?
Jussi: Olen työssä postissa. Entä sinä?
Sinikka: Olen työssä toimistossa.
Arto: Missä sinä asut?
Arja: Asun Vaasassa. Missä sinä asut?
Arto: Asun Porissa.
Arja: Missä sinä olet työssä?
Arto: Olen työssä tietokonefirmassa. Enta sinä?
Arja: Olen työssä yliopistossa.
Kaija: Missä te asutte?
Seppo: Me asumme Jyväskylässä.
Kaija: Missä te olette työssä?
Seppo: Minä olen työssä pankissa ja vaimoni on työssä supermarketissa.
Olli: Missä te asutte?
Merja: Asumme Lieksassa.
Olli: Missä te olette työssä?
Merja: Minä olen työssä sairaalassa ja mieheni on työssä museossa.
Olen työssä = Pracuji (doslova Jsem v práci)
Missä sinä olet työssä? = Kde pracuješ?
Missä te olette työssä? = Kde pracujete?
me olemme = my jsme
Mikkelissä = v Mikkeli
Kouvolassa = v Kouvole
posti, postissa = pošta, na poště
toimisto, toimistossa = kancelář, v kanceláři
Vaasassa = ve Vaase
Porissa = v Pori
Me asumme = my žijeme
tietokone = počítač
firma, firmassa = firma, ve firmě
yliopisto, yliopistossa = univerzita, na univerzitě
pankki, pankkissa = banka, v bance
vaimo, vaimoni = žena (manželka), moje žena
supermarket, supermarketissa = supermarket, v supermarketu
sairaala, sairaalassa = nemocnice, v nemocnici
mies, mieheni = manžel, můj manžel
museo, museossa = muzeum, v muzeu
3.) Hei! Olen Heidi! (Ahoj! Jsem Heidi!)
Heidi, Marja-Leena, Petri a Liisa se představují a říkají něco o sobě.
-HEI! Olen Heidi Kokkonen. Olen Hämeenlinnasta. Asun nyt Heinolassa. Olen työssä supermarketissa.
-HEI! OLEN PEKKA... Hyvää päivää! Olen Pekka Halonen. Olen Helsingistä. Asun Käpylässä. Olen työssä kirjastossa Espoossa
-MOI! OLEN MARJA-LEENA. Moi! Olen Marja-Leena Turunen. Olen Vaasasta. Asun nyt Tampereella. Olen arkkitehti. Olen työssä arkkitehtitoimistossa.
Tampereella = v Tampere
kirjasto = knihovna
arkkitehti = architekt
toimisto = kancelář
supermarket = supermarket
4.) Hyvää päivää! (Dobrý den!)
- PETRI: Olen Petri Heiskanen. Olen helsinkiläinen. Asun Töölössä. Olen työssä Espoossa. Olen insinööri. Olen työssä öljyfirmassa. Puhun suomea, ruotsia ja englantia. Puhun paljon englantia työssä. Opiskelen venäjä ja saksaa.
- LIISA: Hyvää päivää! Olen Liisa Turunen. Olen kotoisin Savonlinnasta. Asun nyt Imatralla, mutta olen työssä koulussa Lappeenrannassa. Opetan englantia. Mieheni on myös opettaja. Hän opettaa kemiaa ja matematiikkaa.
insinööri = inženýr
firma = firma
öljyfirma = olejová společnost
paljon = hodně
opiskelen = učím se, studuji
kotoisin = původně, rodem (ve významu narozen v)
koulu = škola
opetan = učím (něco, někoho)
myös = také
opettaja = učitel
mieheni = můj manžel
Hän opettaa kemiaa. = On učí chemii.
Hän opettaa matematiikkaa = On učí matematiku.
HYVÄ TIETÄÄ
- finština používá koncovky k vyjádření mnoha věcí, které jsou v angličtině ( a v češtině) vyjádřeny předložkami (např. v, do, z atd.). Tyto koncovky se nazývají pádové koncovky. Tento rys je pro finštinu velmi typický.
- v předchozí lekci jste se naučili, jak tvořit otázky přidáním přípony -ko/-kö
např. Onko hän = Je on
nebo Puhutko englantia? = Mluvíš anglicky?
1.) Missä? (kde?) Mistä (odkud?)
- v této lekci se vypořádáte s první koncovkou. Podíváte se na to, jak říct, že někdo nebo něco je v něčem a někdo či něco pochází odněkud. V dialozích na začátku jste mohli vidět mnoho příkladů a teď můžete tyto nové koncovky prozkoumat více do detailů.
a) -ssa/-ssä
- k vyjádření, kde někdo či něco je, použijete koncovku -ssa/-ssä. Tato koncovka zhruba odpovídá předložce v. Tento pád se nazývá inessiv.
např. autossa = v autě
yliopistossa = na univerzitě (dosl. v univerzitě)
b)-sta/-stä
- k vyjádření odkud něco nebo někdo je, použijete koncovku -sta/-stä. Tato koncovka odpovídá zhruba předložce z. Tento pád se nazývá elativ.
autosta = z auta
yliopistosta = z univerzity
-ale nejdříve se blíže podíváme na systém samohláskové harmonie, kterého jste se už zlehka dotkli v předchozí lekci.
2.) Vokaaliharmonia (Samohlásková harmonie)
- finštinu charakterizuje i jev tzv. samohláskové harmonie. To znamená, že následující skupiny samohlásek se NEobjeví v jediném slově spolu.
A, O, U (tzv. zadní samohlásky) se nemíchají s
Ä, Ö, Y (tzv. přední samohlásky)
E a I jsou neutrální samohlásky a můžou se mísit s oběma skupinami samohlásek.
-proto tedy potřebujete dvě verze pádových koncovek, které obsahují samohlásky.
a) -ssa a -sta se přidávají ke slovům, které obsahují jednu nebo více samohlásek skupiny a/o/u.
např. Porissa, Kuopiosta, Suomessa, Joensuussa, Lontoosta
b) -ssä a -stä se přidávají ke slovům, které obsahují jednu či více samohlásek skupiny ä/ö/y.
např. työssä, Jyväskylässä, Jämsästä, Järvenpäästä
-samohlásky E a I se můžou objevit s oběma typy skupin. Ale pokud slovo obsahuje POUZE samohlásky E a/nebo I, pak se přidávájí koncovky -ssä a -stä.
např. Helsingissä, Mikkelissä
-ve složených slovech se používá koncovka podle samohlásek v poslední části slova.
např. Hämeenlinnassa, Kankaanpäässä
- tady je pár dalších příkladů k lepšímu objasnění. Všimněte si koncovek a uvažujte, proč je koncovka -ssa nebo -ssä a -sta či -stä.
- koncovka -ssa/-ssä (tzv. inessiv) se používá k vyjádření oblasti v zemi, ve městě nebo obecně v nějakém místě. V našem jazyce to stejné vyjadřujeme předložkou v.
- všimněte si také, že pádová koncovka je na konci slova a je jeho součástí narozdíl od češtiny, kde je předložka samostatně před slovem.
- koncovka -sta/-stä (tzv. elativ) se používá k vyjádření, že něco pochází z místa nebo přichází z nějakého místa. Např. ze země, města, domu atd. V češtině je toto vyjádřeno předložkou z (zevnitř).
- oba dva pády můžou mít ještě další funkce, ale tady se na ně díváme jako prostředky mluvící o nějakém místě či oblasti.
-LLA/-LLÄ a -LTA/-LTÄ
-další pár koncovek se také používá s názvy finských míst, abyste vyjádřili, kde něco je nebo odkud to pochází
- tyto koncovky jsou -lla/-llä (tzv. adessiv) a -lta/-ltä (tzv. ablativ)
- tyto pády se používají k vyjádření, že něco je na něčem a přichází z něčeho ( z povrchu něčeho, kdežto -sta/-stä je zevnitř něčeho). Stejně jako předchozí pády mají v jazyce i jiné funkce. My si je ovšem zase přiblížíme jako prostředky k vyjádření místa či oblasti. Všechny tyto pády jsou také známé jako lokální pády.
- lla/-llä se používá např. pro názvy ulic, abyste řekli, že něco je na té ulici:
Asun Töölönkadulla = Bydlím na Töölönkatu.
Stockmann on Aleksanterinkadulla. = Stockmann je na Aleksanterinkatu.
nebo náměstí či tržišť:
Olin Kauppatorilla. = Byl jsem na tržišti Kauppatori.
- jak jste viděli na začátku, obvyklá koncovka k vyjádření, že něco či někdo je v nějakém městě je -ssa/-ssä. Avšak ve finštině existuje pár míst, kde se k názvu města či vesnice používá -lla/-llä. Pro tohle neexistují žádná pevná pravidla. Musíte prostě dělat to, co rodilí Finové, ale tady máte hlavní finská města, u kterých se používá koncovka -lla/-llä a -lta/-ltä:
- u většiny cizích míst, ať už měst, zemí či kontinentů se obvykle používá koncovka -ssa/-ssä a -sta/-stä.
např. Japanissa = v Japonsku; Japanista = z Japonska
Brasiiliassa = v Brazílii; Brasiiliasta = z Brazílie
jednou z výjimek je však Venäjä (Rusko). "V Rusku" se řekne finsky "Venäjällä".
- pokud chcete přidat pádové koncovky k cizím slovům končícím na souhlásku, potřebujete mezi slovo a odpovídající koncovku vložit ještě -i.
např. Brighton -> Brightonissa = v Brightonu
Hong Kong -> Honk Kongissa = v Honk Kongu
New York -> New Yorkissa = v New Yorku
Wellington -> Wellingtonissa = ve Wellingtonu
3.) Konsonanttivaihtelu (Změny souhlásek)
- dalším důležitým rysem finštiny je konsonanttivaihtelu neboli souhlásková gradace.
- bylo by velmi jednoduché, kdyby se pádové koncovky mohly přidávat na konec slov automaticky. Je tu však pár změn, které se objevují u některých souhlásek a také samohlásek, když chceme ke slovu přidat určitou koncovku
- některé finské souhlásky podléhají změně když je předtím otevřená slabika (slabika končící ma samohlásku) po přidání koncovky uzavřená (A/N: nezapomeňte že po přidání koncovky např. ssa se slabika dělí mezi s a sa; např. Pori je na slabiky Po-ri, ale Porissa by vypadalo rozdělené na slabiky jako Po-ris-sa).
- to se děje se všemi koncovkami, které začínají dvěma souhláskami nebo se skládají z jedné souhlásky. Takže se tak děje s koncovkami -ssa/-ssä, -sta/-stä, lla/-llä, -lta/-ltä a -t (nominativ - množné číslo), -n (genitiv - jednotné číslo)
-ve všech těchto případech se první souhláska pádové koncovky přidává k poslední existující slabice slova. Pamatujte si, že slabiky se mezi dvěma souhláskami dělí!
HLAVNÍ ZMĚNY SOUHLÁSEK:
- hlavní souhlásky, které podléhají těmto změnám jsou k, p a t a dvojité souhlásky kk, pp, tt. Také kombinace souhlásek obsahujících tyto souhlásky se mohou měnit.
ZMĚNA SAMOHLÁSKY -I NA -E
- koncové -i se v některých slovech např. Suomi mění na -e před pádovými koncovkami. Suomessa = ve Finsku. Ale němění se např. ve slově Ruotsi = Švédsko -> Ruotsissa = ve Švédsku
- protože se to děje pouze u několika slov, je dobré se naučit, která slova to jsou a která se naopak nemění, když se s nějakým slovem setkáte poprvé. Změny samohlásek a souhlásek jsou většinou uvedeny ve slovnících.
- tyto speciální rysy jazyka vždy trvají nějakou dobu než si na ně člověk zvykne
- koncové -i se NEmění u slov, které jsou delší než 2 slabiky, např. Englannissa, Skotlannissa.
- nebojte se, zvládnete je, ale bude to možná chtít více snahy. Pamatujte, že komunikace je nejdůležitější funkcí jakéhokoli jazyka. Malé gramatické chyby nevadí, pokud vám druhý rozumí.
HARJOITELLAAN!
1.) Představte se skupince Finů. Řekněte jim kdo jste, a odkud pocházíte (z jaké země a města).
2.) Tito cizinci se chystají představit ve finštině. Vžijte se do jejich role a řekněte, kdo jste a odkud jste, ze které země a města.
a) Bill: Skotlanti, Aberdeen
b) Mike: Kanada, Toronto
c) Pete: Australia, Melbourne
3.) Řekněte, kde pracujete (Možná budete potřebovat slovníček)
4.) Byli jste představeni Finovi. Zeptejte se ho na následující:
a) odkud je
b) kde žije
c) kde pracuje
5.) Tady je několik Finů a jejich pracovišť. Použijte informace k odpovědi na otázku: Missä hän on työssä?
např. Leena - toimisto -> Leena on työssä toimistossa.
a) Mirja: pankki
b) Kari: autokauppa (autosalon)
c) Mika: tavaratalo (obchodní dům)
d) Jouko: hotelli
e) Tiina: ravintola (restaurace)
f) Pekka: kirjasto
g) Ake: supermarket
h) Jussi: posti
6.) Tady je několik názvů míst. Použijte je v následující větě: Olin lomalla... = Byl jsem na dovolené v...
např. Viipuri ja Helsinki: Olin lomalla Viipurissa ja Helsingissä.
a) Joensuu ja Kuopio
b) Rovaniemi ja Inari
c) Loviisa ja Porvoo
d) Turku ja Tampere
e) Jyväskylä ja Oulu
f) Hämeenlinna ja Joensuu
g) Lappeenranta ja Imatra
h) Hamina ja Kotka
7.) Doplňte následující výroky. Otázka je: Mistä sinä olet?
a) Olen ..... (Lontoo)
b) Olen ..... (Milano)
c) Olen ..... (Salo)
d) Olen ..... (Jyväskylä)
e) Olen ..... (Järvenpää)
f) Olen ..... (Kemi)
g) Olen .... (Tampere)
8.) Doplňte následující věty:
a) Olen ..... (Saksa)
b) Olen ..... (Ranska)
c) Olen ..... (Kanada)
d) Olen ..... (Brasilia)
e) Olen ..... (Nigeria)
f) Olen ..... (Pakistan)
g) Olen ..... (Australia)
9.) Doplňte následující věty přidáním názvu města do odpovědi
Missä sinä asut?
Asun ..... (Helsinki)
Asun ..... (Joensuu)
Asun ..... (Tampere)
Asun ..... (Lontoo)
Asun ..... (Moskova)
Asun ..... (Milano)
10.) Zde se představuje Fin. Odpovězte na otázky dole použitím informací z textu:
Hei. Olen Jukka Kolehmainen. Olen kotoisin Lieksasta. Asun nyt Joensuussa. Olen tietokoneinsinööri. Olen työssä postissa.
a) Odkud je Jukka?
b) Kde žije?
c) Co je jeho profesí?
d) Kde pracuje?
11.) Řekněte Finovi, že mluvíte trochu anglicky.
12.) Zde je několik pracovišť. Spojte finský výraz s českým
a) toimisto ............................................1) počítačová firma
b) pankki...............................................2) továrna
c) kirjasto..............................................3) univerzita
d) koulu.................................................4) kancelář
e) supermarket....................................5) obchodní dům
f) sairaala..............................................6) banka
g) yliopisto............................................7) knihovna
h) tietokonefirma................................8) škola
i) tehdas................................................9) supermarket
j) tavaratalo..........................................10) nemocnice
13.) Doplňte tento dialog doplněním chybějících místo podle nabídky v závorce.
Sinä: (Zeptejte se: Odkud jsi?)
Saara: Olen Joensuusta.
Sinä: (Zeptejte se: Kde pracuješ?)
Saara: Olen työssä hotellissa.
Sinä (Zeptejte se: Kde je ten hotel?)
Saara: Se on keskustassa (=v centru)
Sinä (Zeptejte se: Žiješ v Joensuu?)
Saara: Joo, asun.
14.) Právě jste potkali Fina. Umíte celkem dobře finsky.
a) Zeptejte se ze kterého města je.
b) Řekne vám: "En ole kaupungista." Co tím myslí?
VÄHÄN LISÄÄ
Tento rozhovor se odehrává v hotelovém baru v Helsinkách. Pročtěte si jej a snažte se dostat k jádru konverzace. Nebojte se pokud neporozumíte každému slovu, na konci je slovní zásoba s frázemi. Představte si, že tajně nasloucháte konverzaci a stejně jako v reálné životní situaci něčemu rozumíte a ostatní si domýšlíte. Musíte se připravit na situaci jako je tato v běžném životě mimo tyto lekce. Jdeme na to!
Baarissa (v baru)
Steve: Hyvää iltaa. Olen Steve Smith.
Ari: Iltaa. Minä olen Ari Kauppinen. Hauska tutustua.
Steve: Hauska tutustua.
Ari: Oletko Helsingissä ensimmäistä kertaa?
Steve: Joo, olen. Olen täällä työmatkalla.
Ari: Sinä puhut oikein hyvin suomea. Missä sinä opit suomea?
Steve: Minä opiskelin suomea kielikoulussa Lontoossa.
Ari: No, pidätkö Helsingistä?
Steve: Joo. Helsinki on oikein mukava kaupunki. Asutko sinä Helsingissä?
Ari: En, minä asun Joensuussa.
Steve: Oletko sinä kotoisin Joensuusta?
Ari: Joo, olen. Olen täällä Helsingissä työmatkalla. Mistä sinä olet kotoisin?
Steve: Minä olen Brightonista, Etelä-Englannista.
Ari: Asutko sinä siellä?
Steve: En asu nyt, olen työssä Lontoossa ja asun Etelä-Lontoossa.
Ari: Missäpäin Etelä-Lontoota sinä asut?
Steve: Asun Dulwichissa. Anteeksi, sinä sanoit, että olet Joensuusta. Missäpäin Suomea Joensuu on?
Ari: Se on Pohjois-Karjalassa, Itä-Suomessa.
Ensimmäistä kertaa... = Poprvé...
työmatkalla = na služební cestě
Sinä puhut oikein hyvin suomea. = Mluvíš velmi dobře finsky.
Missä sinä opit suomea? = Kde ses naučil finsky?
Minä opiskelin suomea = Učil jsem se finsky
kielikoulu = jazyková škola
no = no
Pidätkö Helsingistä? = Líbí se ti Helsinki?
joo = ano
mukava = příjemný, milý
Oletko sinä kotoisin ... ? = Jsi původem ... ?
siellä = tam
nyt = teď, nyní
Missäpäin Lontoota/Suomea? = Kde asi v Londýně/Finsku?
Pohjois-Karjala = Severní Karélie
kotoisin = původem, původně
sinä sanoit = řekl jsi
Etelä-Englannista = z jižní Anglie
1.) Mistä sinä olet? (Odkud jsi?)
- když někoho potkáte, obvykle chcete vědět odkud je a kde žije.
Tero: Mistä sinä olet?
Tiia: Olen Suomesta.
Tero: Mistä kaupungista?
Tiia: Olen Joensuussa.
Tuula: Mistä sinä olet?
John: Olen Lontoosta
Tuula: Missä sinä asut?
John: Asun Lontoossa.
Jukka Virtanen: Mistä te olette?
Rory O'Conor: Olen Dublinista.
Jukka Virtanen: Missä te asutte?
Rory O'Conor: Asun nyt Liverpoolissa.
Rory Maguire: Mistä te olette?
Mika Kauppinen: Olen Suomesta.
Rory Maguire: Mistä kaupungista?
Mika Kauppinen: Olen Kuopiosta.
Mistä = Odkud? Ze kterého?
Mistä sinä olet? = Odkud jsi?
Suomesta = z Finska
Mistä kaupungista = Ze kterého města?
Joensuusta = z Joensuu
Lontoosta = z Londýna
Missä sinä asut? = Kde žiješ?
Missä? = Kde? (ve kterém?)
asun = žiju
Lontoossa = v Londýně
Mistä te olette? = Odkud jste?
Dublinista = z Dublinu
Missä te asutte? = Kde žijete?
Liverpoolissa = v Liverpoolu
Kuopiosta = z Kuopia
2.) Missä sinä asut? (Kde žiješ/bydlíš?)
V těchto rozhovorech se mezi sebou lidé ptají kde pracují a kde žijí.
Jussi: Missä sinä asut?
Sinikka: Asun Mikkelissä. Entä sinä?
Jussi: Asun Kouvolassa.
Sinikka: Missä sinä olet työssä?
Jussi: Olen työssä postissa. Entä sinä?
Sinikka: Olen työssä toimistossa.
Arto: Missä sinä asut?
Arja: Asun Vaasassa. Missä sinä asut?
Arto: Asun Porissa.
Arja: Missä sinä olet työssä?
Arto: Olen työssä tietokonefirmassa. Enta sinä?
Arja: Olen työssä yliopistossa.
Kaija: Missä te asutte?
Seppo: Me asumme Jyväskylässä.
Kaija: Missä te olette työssä?
Seppo: Minä olen työssä pankissa ja vaimoni on työssä supermarketissa.
Olli: Missä te asutte?
Merja: Asumme Lieksassa.
Olli: Missä te olette työssä?
Merja: Minä olen työssä sairaalassa ja mieheni on työssä museossa.
Olen työssä = Pracuji (doslova Jsem v práci)
Missä sinä olet työssä? = Kde pracuješ?
Missä te olette työssä? = Kde pracujete?
me olemme = my jsme
Mikkelissä = v Mikkeli
Kouvolassa = v Kouvole
posti, postissa = pošta, na poště
toimisto, toimistossa = kancelář, v kanceláři
Vaasassa = ve Vaase
Porissa = v Pori
Me asumme = my žijeme
tietokone = počítač
firma, firmassa = firma, ve firmě
yliopisto, yliopistossa = univerzita, na univerzitě
pankki, pankkissa = banka, v bance
vaimo, vaimoni = žena (manželka), moje žena
supermarket, supermarketissa = supermarket, v supermarketu
sairaala, sairaalassa = nemocnice, v nemocnici
mies, mieheni = manžel, můj manžel
museo, museossa = muzeum, v muzeu
3.) Hei! Olen Heidi! (Ahoj! Jsem Heidi!)
Heidi, Marja-Leena, Petri a Liisa se představují a říkají něco o sobě.
-HEI! Olen Heidi Kokkonen. Olen Hämeenlinnasta. Asun nyt Heinolassa. Olen työssä supermarketissa.
-HEI! OLEN PEKKA... Hyvää päivää! Olen Pekka Halonen. Olen Helsingistä. Asun Käpylässä. Olen työssä kirjastossa Espoossa
-MOI! OLEN MARJA-LEENA. Moi! Olen Marja-Leena Turunen. Olen Vaasasta. Asun nyt Tampereella. Olen arkkitehti. Olen työssä arkkitehtitoimistossa.
Tampereella = v Tampere
kirjasto = knihovna
arkkitehti = architekt
toimisto = kancelář
supermarket = supermarket
4.) Hyvää päivää! (Dobrý den!)
- PETRI: Olen Petri Heiskanen. Olen helsinkiläinen. Asun Töölössä. Olen työssä Espoossa. Olen insinööri. Olen työssä öljyfirmassa. Puhun suomea, ruotsia ja englantia. Puhun paljon englantia työssä. Opiskelen venäjä ja saksaa.
- LIISA: Hyvää päivää! Olen Liisa Turunen. Olen kotoisin Savonlinnasta. Asun nyt Imatralla, mutta olen työssä koulussa Lappeenrannassa. Opetan englantia. Mieheni on myös opettaja. Hän opettaa kemiaa ja matematiikkaa.
insinööri = inženýr
firma = firma
öljyfirma = olejová společnost
paljon = hodně
opiskelen = učím se, studuji
kotoisin = původně, rodem (ve významu narozen v)
koulu = škola
opetan = učím (něco, někoho)
myös = také
opettaja = učitel
mieheni = můj manžel
Hän opettaa kemiaa. = On učí chemii.
Hän opettaa matematiikkaa = On učí matematiku.
HYVÄ TIETÄÄ
- finština používá koncovky k vyjádření mnoha věcí, které jsou v angličtině ( a v češtině) vyjádřeny předložkami (např. v, do, z atd.). Tyto koncovky se nazývají pádové koncovky. Tento rys je pro finštinu velmi typický.
- v předchozí lekci jste se naučili, jak tvořit otázky přidáním přípony -ko/-kö
např. Onko hän = Je on
nebo Puhutko englantia? = Mluvíš anglicky?
1.) Missä? (kde?) Mistä (odkud?)
- v této lekci se vypořádáte s první koncovkou. Podíváte se na to, jak říct, že někdo nebo něco je v něčem a někdo či něco pochází odněkud. V dialozích na začátku jste mohli vidět mnoho příkladů a teď můžete tyto nové koncovky prozkoumat více do detailů.
a) -ssa/-ssä
- k vyjádření, kde někdo či něco je, použijete koncovku -ssa/-ssä. Tato koncovka zhruba odpovídá předložce v. Tento pád se nazývá inessiv.
např. autossa = v autě
yliopistossa = na univerzitě (dosl. v univerzitě)
b)-sta/-stä
- k vyjádření odkud něco nebo někdo je, použijete koncovku -sta/-stä. Tato koncovka odpovídá zhruba předložce z. Tento pád se nazývá elativ.
autosta = z auta
yliopistosta = z univerzity
-ale nejdříve se blíže podíváme na systém samohláskové harmonie, kterého jste se už zlehka dotkli v předchozí lekci.
2.) Vokaaliharmonia (Samohlásková harmonie)
- finštinu charakterizuje i jev tzv. samohláskové harmonie. To znamená, že následující skupiny samohlásek se NEobjeví v jediném slově spolu.
A, O, U (tzv. zadní samohlásky) se nemíchají s
Ä, Ö, Y (tzv. přední samohlásky)
E a I jsou neutrální samohlásky a můžou se mísit s oběma skupinami samohlásek.
-proto tedy potřebujete dvě verze pádových koncovek, které obsahují samohlásky.
a) -ssa a -sta se přidávají ke slovům, které obsahují jednu nebo více samohlásek skupiny a/o/u.
např. Porissa, Kuopiosta, Suomessa, Joensuussa, Lontoosta
b) -ssä a -stä se přidávají ke slovům, které obsahují jednu či více samohlásek skupiny ä/ö/y.
např. työssä, Jyväskylässä, Jämsästä, Järvenpäästä
-samohlásky E a I se můžou objevit s oběma typy skupin. Ale pokud slovo obsahuje POUZE samohlásky E a/nebo I, pak se přidávájí koncovky -ssä a -stä.
např. Helsingissä, Mikkelissä
-ve složených slovech se používá koncovka podle samohlásek v poslední části slova.
např. Hämeenlinnassa, Kankaanpäässä
- tady je pár dalších příkladů k lepšímu objasnění. Všimněte si koncovek a uvažujte, proč je koncovka -ssa nebo -ssä a -sta či -stä.
| MĚSTO | MISSÄ (kde?) | MISTÄ (odkud?) |
| Vaasa | Vaasassa | Vaasasta |
| Joensuu | Joensuussa | Joensuusta |
| Lontoo | Lontoossa | Lontoosta |
| Liverpool | Liverpoolissa | Liverpoolista |
| Espoo | Espoossa | Espoosta |
| Jyväskylä | Jyväskylässä | Jyväskylästä |
| Kemi | Kemissä | Kemistä |
| Helsinki | Helsingissä | Helsingistä |
- všimněte si také, že pádová koncovka je na konci slova a je jeho součástí narozdíl od češtiny, kde je předložka samostatně před slovem.
- koncovka -sta/-stä (tzv. elativ) se používá k vyjádření, že něco pochází z místa nebo přichází z nějakého místa. Např. ze země, města, domu atd. V češtině je toto vyjádřeno předložkou z (zevnitř).
- oba dva pády můžou mít ještě další funkce, ale tady se na ně díváme jako prostředky mluvící o nějakém místě či oblasti.
-LLA/-LLÄ a -LTA/-LTÄ
-další pár koncovek se také používá s názvy finských míst, abyste vyjádřili, kde něco je nebo odkud to pochází
- tyto koncovky jsou -lla/-llä (tzv. adessiv) a -lta/-ltä (tzv. ablativ)
- tyto pády se používají k vyjádření, že něco je na něčem a přichází z něčeho ( z povrchu něčeho, kdežto -sta/-stä je zevnitř něčeho). Stejně jako předchozí pády mají v jazyce i jiné funkce. My si je ovšem zase přiblížíme jako prostředky k vyjádření místa či oblasti. Všechny tyto pády jsou také známé jako lokální pády.
- lla/-llä se používá např. pro názvy ulic, abyste řekli, že něco je na té ulici:
Asun Töölönkadulla = Bydlím na Töölönkatu.
Stockmann on Aleksanterinkadulla. = Stockmann je na Aleksanterinkatu.
nebo náměstí či tržišť:
Olin Kauppatorilla. = Byl jsem na tržišti Kauppatori.
- jak jste viděli na začátku, obvyklá koncovka k vyjádření, že něco či někdo je v nějakém městě je -ssa/-ssä. Avšak ve finštině existuje pár míst, kde se k názvu města či vesnice používá -lla/-llä. Pro tohle neexistují žádná pevná pravidla. Musíte prostě dělat to, co rodilí Finové, ale tady máte hlavní finská města, u kterých se používá koncovka -lla/-llä a -lta/-ltä:
| MĚSTO | MISSÄ (kde?) | MISTÄ (odkud?) |
| Tampere | Tampereella | Tampereelta |
| Vantaa | Vantaalla | Vantaalta |
| Imatra | Imatralla | Imatralta |
| Rauma | Raumalla | Raumalta |
| Rovaniemi | Rovaniemellä | Roveniemeltä |
| Riihimäki | Riihimäellä | Riihimäeltä |
např. Japanissa = v Japonsku; Japanista = z Japonska
Brasiiliassa = v Brazílii; Brasiiliasta = z Brazílie
jednou z výjimek je však Venäjä (Rusko). "V Rusku" se řekne finsky "Venäjällä".
- pokud chcete přidat pádové koncovky k cizím slovům končícím na souhlásku, potřebujete mezi slovo a odpovídající koncovku vložit ještě -i.
např. Brighton -> Brightonissa = v Brightonu
Hong Kong -> Honk Kongissa = v Honk Kongu
New York -> New Yorkissa = v New Yorku
Wellington -> Wellingtonissa = ve Wellingtonu
3.) Konsonanttivaihtelu (Změny souhlásek)
- dalším důležitým rysem finštiny je konsonanttivaihtelu neboli souhlásková gradace.
- bylo by velmi jednoduché, kdyby se pádové koncovky mohly přidávat na konec slov automaticky. Je tu však pár změn, které se objevují u některých souhlásek a také samohlásek, když chceme ke slovu přidat určitou koncovku
- některé finské souhlásky podléhají změně když je předtím otevřená slabika (slabika končící ma samohlásku) po přidání koncovky uzavřená (A/N: nezapomeňte že po přidání koncovky např. ssa se slabika dělí mezi s a sa; např. Pori je na slabiky Po-ri, ale Porissa by vypadalo rozdělené na slabiky jako Po-ris-sa).
- to se děje se všemi koncovkami, které začínají dvěma souhláskami nebo se skládají z jedné souhlásky. Takže se tak děje s koncovkami -ssa/-ssä, -sta/-stä, lla/-llä, -lta/-ltä a -t (nominativ - množné číslo), -n (genitiv - jednotné číslo)
-ve všech těchto případech se první souhláska pádové koncovky přidává k poslední existující slabice slova. Pamatujte si, že slabiky se mezi dvěma souhláskami dělí!
HLAVNÍ ZMĚNY SOUHLÁSEK:
| t -> d | pöytä = stůl | pöydällä = na stole |
| k -> mizí | Turku | Turussa = v Turku |
| p -> v | kylpy = vana | kylvyssä = ve vaně |
| tt -> t | konsertti = koncert | konsertissa = na koncertě |
| kk -> k | pankki = banka | pankissa = v bance |
| pp -> p | kauppa = obchod | kaupassa = v obchodě |
| nk -> ng | kaupunki = město | kaupungissa = ve městě |
| nt -> nn | Skotlanti = Skotsko | Skotlannissa = ve Skotsku |
ZMĚNA SAMOHLÁSKY -I NA -E
- koncové -i se v některých slovech např. Suomi mění na -e před pádovými koncovkami. Suomessa = ve Finsku. Ale němění se např. ve slově Ruotsi = Švédsko -> Ruotsissa = ve Švédsku
- protože se to děje pouze u několika slov, je dobré se naučit, která slova to jsou a která se naopak nemění, když se s nějakým slovem setkáte poprvé. Změny samohlásek a souhlásek jsou většinou uvedeny ve slovnících.
- tyto speciální rysy jazyka vždy trvají nějakou dobu než si na ně člověk zvykne
- koncové -i se NEmění u slov, které jsou delší než 2 slabiky, např. Englannissa, Skotlannissa.
- nebojte se, zvládnete je, ale bude to možná chtít více snahy. Pamatujte, že komunikace je nejdůležitější funkcí jakéhokoli jazyka. Malé gramatické chyby nevadí, pokud vám druhý rozumí.
HARJOITELLAAN!
1.) Představte se skupince Finů. Řekněte jim kdo jste, a odkud pocházíte (z jaké země a města).
2.) Tito cizinci se chystají představit ve finštině. Vžijte se do jejich role a řekněte, kdo jste a odkud jste, ze které země a města.
a) Bill: Skotlanti, Aberdeen
b) Mike: Kanada, Toronto
c) Pete: Australia, Melbourne
3.) Řekněte, kde pracujete (Možná budete potřebovat slovníček)
4.) Byli jste představeni Finovi. Zeptejte se ho na následující:
a) odkud je
b) kde žije
c) kde pracuje
5.) Tady je několik Finů a jejich pracovišť. Použijte informace k odpovědi na otázku: Missä hän on työssä?
např. Leena - toimisto -> Leena on työssä toimistossa.
a) Mirja: pankki
b) Kari: autokauppa (autosalon)
c) Mika: tavaratalo (obchodní dům)
d) Jouko: hotelli
e) Tiina: ravintola (restaurace)
f) Pekka: kirjasto
g) Ake: supermarket
h) Jussi: posti
6.) Tady je několik názvů míst. Použijte je v následující větě: Olin lomalla... = Byl jsem na dovolené v...
např. Viipuri ja Helsinki: Olin lomalla Viipurissa ja Helsingissä.
a) Joensuu ja Kuopio
b) Rovaniemi ja Inari
c) Loviisa ja Porvoo
d) Turku ja Tampere
e) Jyväskylä ja Oulu
f) Hämeenlinna ja Joensuu
g) Lappeenranta ja Imatra
h) Hamina ja Kotka
7.) Doplňte následující výroky. Otázka je: Mistä sinä olet?
a) Olen ..... (Lontoo)
b) Olen ..... (Milano)
c) Olen ..... (Salo)
d) Olen ..... (Jyväskylä)
e) Olen ..... (Järvenpää)
f) Olen ..... (Kemi)
g) Olen .... (Tampere)
8.) Doplňte následující věty:
a) Olen ..... (Saksa)
b) Olen ..... (Ranska)
c) Olen ..... (Kanada)
d) Olen ..... (Brasilia)
e) Olen ..... (Nigeria)
f) Olen ..... (Pakistan)
g) Olen ..... (Australia)
9.) Doplňte následující věty přidáním názvu města do odpovědi
Missä sinä asut?
Asun ..... (Helsinki)
Asun ..... (Joensuu)
Asun ..... (Tampere)
Asun ..... (Lontoo)
Asun ..... (Moskova)
Asun ..... (Milano)
10.) Zde se představuje Fin. Odpovězte na otázky dole použitím informací z textu:
Hei. Olen Jukka Kolehmainen. Olen kotoisin Lieksasta. Asun nyt Joensuussa. Olen tietokoneinsinööri. Olen työssä postissa.
a) Odkud je Jukka?
b) Kde žije?
c) Co je jeho profesí?
d) Kde pracuje?
11.) Řekněte Finovi, že mluvíte trochu anglicky.
12.) Zde je několik pracovišť. Spojte finský výraz s českým
a) toimisto ............................................1) počítačová firma
b) pankki...............................................2) továrna
c) kirjasto..............................................3) univerzita
d) koulu.................................................4) kancelář
e) supermarket....................................5) obchodní dům
f) sairaala..............................................6) banka
g) yliopisto............................................7) knihovna
h) tietokonefirma................................8) škola
i) tehdas................................................9) supermarket
j) tavaratalo..........................................10) nemocnice
13.) Doplňte tento dialog doplněním chybějících místo podle nabídky v závorce.
Sinä: (Zeptejte se: Odkud jsi?)
Saara: Olen Joensuusta.
Sinä: (Zeptejte se: Kde pracuješ?)
Saara: Olen työssä hotellissa.
Sinä (Zeptejte se: Kde je ten hotel?)
Saara: Se on keskustassa (=v centru)
Sinä (Zeptejte se: Žiješ v Joensuu?)
Saara: Joo, asun.
14.) Právě jste potkali Fina. Umíte celkem dobře finsky.
a) Zeptejte se ze kterého města je.
b) Řekne vám: "En ole kaupungista." Co tím myslí?
VÄHÄN LISÄÄ
Tento rozhovor se odehrává v hotelovém baru v Helsinkách. Pročtěte si jej a snažte se dostat k jádru konverzace. Nebojte se pokud neporozumíte každému slovu, na konci je slovní zásoba s frázemi. Představte si, že tajně nasloucháte konverzaci a stejně jako v reálné životní situaci něčemu rozumíte a ostatní si domýšlíte. Musíte se připravit na situaci jako je tato v běžném životě mimo tyto lekce. Jdeme na to!
Baarissa (v baru)
Steve: Hyvää iltaa. Olen Steve Smith.
Ari: Iltaa. Minä olen Ari Kauppinen. Hauska tutustua.
Steve: Hauska tutustua.
Ari: Oletko Helsingissä ensimmäistä kertaa?
Steve: Joo, olen. Olen täällä työmatkalla.
Ari: Sinä puhut oikein hyvin suomea. Missä sinä opit suomea?
Steve: Minä opiskelin suomea kielikoulussa Lontoossa.
Ari: No, pidätkö Helsingistä?
Steve: Joo. Helsinki on oikein mukava kaupunki. Asutko sinä Helsingissä?
Ari: En, minä asun Joensuussa.
Steve: Oletko sinä kotoisin Joensuusta?
Ari: Joo, olen. Olen täällä Helsingissä työmatkalla. Mistä sinä olet kotoisin?
Steve: Minä olen Brightonista, Etelä-Englannista.
Ari: Asutko sinä siellä?
Steve: En asu nyt, olen työssä Lontoossa ja asun Etelä-Lontoossa.
Ari: Missäpäin Etelä-Lontoota sinä asut?
Steve: Asun Dulwichissa. Anteeksi, sinä sanoit, että olet Joensuusta. Missäpäin Suomea Joensuu on?
Ari: Se on Pohjois-Karjalassa, Itä-Suomessa.
Ensimmäistä kertaa... = Poprvé...
työmatkalla = na služební cestě
Sinä puhut oikein hyvin suomea. = Mluvíš velmi dobře finsky.
Missä sinä opit suomea? = Kde ses naučil finsky?
Minä opiskelin suomea = Učil jsem se finsky
kielikoulu = jazyková škola
no = no
Pidätkö Helsingistä? = Líbí se ti Helsinki?
joo = ano
mukava = příjemný, milý
Oletko sinä kotoisin ... ? = Jsi původem ... ?
siellä = tam
nyt = teď, nyní
Missäpäin Lontoota/Suomea? = Kde asi v Londýně/Finsku?
Pohjois-Karjala = Severní Karélie
kotoisin = původem, původně
sinä sanoit = řekl jsi
Etelä-Englannista = z jižní Anglie
pátek 18. července 2008
Lekce 3 - HAUSKA TUTUSTUA (Těší mne)
DIALOGEJA (Dialogy)
1.) Hei. Olen... (Ahoj. Jsem...)
- tito lidé jsou na jazykovém kurzu ve Finsku. Každý z nich se krátce představuje. Říkají kdo jsou, jaké jsou národnosti a jakým jazykem mluví. Jukka je učitel. Po přečtení si zkontrolujte v další části, zda textu rozumíte.
Hei. Olen Jukka Virtanen.
Olen suomalainen.
Puhun suomea ja ruotsia.
Hei. Olen David Smith.
Olen englantilainen.
Puhun englantia.
Hei. Olen Lars Svensson.
Olen ruotsalainen.
Puhun ruotsia ja englantia.
Hei. Olen Vera Makarova.
Olen venäläinen.
Puhun venäjää ja ranskaa.
Hei. Olen Pierre Dupont.
Olen ranskalainen.
Puhun ranskaa ja espanjaa.
Hei. Olen Elke Becker.
Olen saksalainen.
Puhun saksaa, ranskaa ja englantia.
Hei. Olen Maria Sanchez.
Olen meksikolainen.
Puhun espanjaa ja englantia.
Hei. Olen Anil Markandya.
Olen intialainen.
Puhun hindiä ja englantia.
Sanat: (slova):
hei = ahoj
olen = jsem
suomalainen = finský, Fin/ka
englantilainen = anglický, Angličan/ka
ruotsalainen = švédský, Švéd/ka
venäläinen = ruský, Rus/ka
ranskalainen = francouzský, Francouz/ka
saksalainen = německý, Němec/Němka
meksikolainen = mexický, Mexičan/ka
intialainen = indický, Ind/ka
puhun... = mluvím...
... suomea = ...finsky
... englantia = ...anglicky
... ruotsia = ...švédsky
... venäjää = ...rusky
... ranskaa = ...francouzsky
... saksaa = ...německy
... espanjaa = ...španělsky
... hindiä = ...hindsky
ja = a
2.) Eurooppa (Evropa)
3.) Mitä kuuluu? (Jak se máš?)
Elke: Hei. Mitä kuuluu?
Lars: Kiitos hyvää. Entä sinulle?
Elke: Kiitos hyvää.
Maria: Terve.
Jukka: Terve. Mitä kuuluu?
Maria: Kiitos, ei erikoista. Entä sinulle?
Jukka: Moi! Miten menee?
Lars: Kiitos kysymästä, oikein hyvin. Entä sinulla?
Jukka: Oikein mukavasti, kiitos.
Mitä kuuluu = Jak se máš, jak se vede
kiitos hyvää = Děkuji, dobře.
Entä sinulle? = A co ty?
Kiitos, ei erikoista = Děkuji, všechno v pohodě (dosl. nic speciálního)
Miten menee? = Jak to jde? Jak jde život?
Kiitos kysymästä = Děkuji za zeptání
Oikein hyvin = Velmi dobře.
Entä sinulla? = A u tebe?
Oikein mukavasti = Velmi dobře (pohodově, klidně)
4.) Anteeksi, en ymmärrä (Pardon, nerozumím.)
- Alistair je skotský podnikatel. Umí trochu finsky, ale zapomněl co znamená "Mitä kuuluu".
Mikko: Hei Alistair!
Alistair: Hei Mikko!
Mikko: Mitä kuuluu?
Alistair: Anteeksi, en ymmärrä. Hitaasti, ole hyvä!
Mikko: M-i-t-ä k-u-u-l-u-u ?
Alistair: Ahaa. Nyt ymmärrän. 'Mitä kuuluu' je 'Jak se máš'!
Mikko: Joo.
Alistair: Kiitos hyvää. Entä sinulle?
Mikko: Kiitos hyvää.
Anteeksi = Pardon, omlouvám se, promiň/te
En ymmärrä = Nerozumím
hitaasti = pomalu
Ole hyvä = Prosím (tě)
Ahaa = aha
nyt = teď
ymmärrän = rozumím
joo = ano, jo.
5.) Oletteko skotlantilainen (Jste Skot?)
David Smith: Oletteko suomalainen?
Jukka Virtanen: Olen.
David Smith: Puhutteko englantia?
Jukka Virtanen: Puhun vähän.
Jukka Virtanen: Oletteko englantilainen?
Alistair Bruce: En, olen skotlantilainen.
Jukka Virtanen: Puhutteko suomea?
Alistair Bruce: En, mutta ymmärrän vähän.
Vera: Oletko suomalainen?
Jukka: Olen.
Vera: Puhutko englantia?
Jukka: Puhun vähän.
Jukka: Oletko englantilainen?
Eileen: En, olen skotlantilainen.
Jukka: Puhutko suomea?
Eileen: En, mutta ymmärrän vähän.
Oletteko? = Jste? (plurál a vykání)
Oletko? = Jsi? (singulár a tykání)
Puhutteko? = Mluvíte? (- II -)
Puhutko? = Mluvíš? (-II-)
En. = Ne (u slovesa).
Olen. = Jsem.
Puhun = Mluvím
skotlantilainen = Skot/ka, skotský
vähän = trochu
mutta = ale
HYVÄ TIETÄÄ (Dobré vědět)
1.) Saanko esitellä? (Dovolte, abych (se) představil/a; dosl. Mohu (se) představit?)
-Finové se často představují jednoduše tak, že řeknou své jméno a pozdraví.
- pokud je situace poněkud formálnější, můžete začít tak, že řeknete své celé jméno a pozdrav odpovídající dané části dne. Hauska tutustua znamená Těší mě/rád(a) vás poznávám.
Mikko Virtanen. Hyvää päivää.
Leena Mäkinen. Hyvää päivää. Hauska tutustua.
Hauska tutustua.
-Finové si při představování podávají ruce. Na dalších setkáních je tato formalita obvykle vypuštěna, jen pokud se lidé neviděli delší dobu, podávají se ruce na symbol radosti ze shledání.
- Mladší generace se více méě vzdaly tohoto zvyku, ale podají si ruce když jsou představeni starší osobě.
-Když chcete navzájem představit dva lidi, použijte frázi Saanko esitellä... a jejich jména. Například když chcete navzájem představit Leenu Virtanen a Alistaira Kellyho:
Saanko esitellä: Leena Virtanen - Alistair Kelly.
-tato situace byla formálnější, pokud situace formální není, můžete jednoduše říct:
Tässä on Leena Virtanen - Alistair Kelly.
Tässä on znamená "tady je" nebo "tohle je". Můžete také říct pouze křestní jména a vynechat příjmení. Tak je to většinou u dětí a mládeže. Pokud chcete vědět jméno nějakého dítěte, můžete se ho zeptat:
Mikä sinun nimi on? = Jak se jmenuješ? Jaké je tvé jméno (dosl. Jaké(Co) tvoje jméno je?)
2.) Tervehdyksiä (Pozdravy)
-Hyvää huomenta, "dobré ráno", je prvním pozdravem dne. Můžete odpovědět hyvää huomenta
- později můžete zdravit výrazem Hyvää päivää (dobrý den). Odpovědí na tento pozdrav je Hyvää päivää nebo jen päivää.
- když zdravíte někoho známého, nebo v méně formální situaci, můžete říct hei; terve nebo moi. Tyto krátké pozdravy používají většinou spíše mladí lidé, ať už mezi přáteli nebo dětmi.
- Odpoledne můžete říct hyvää iltapäivää, (dobré odpoledne, podvečer).
- večer můžete pozdravit výrazem hyvää iltaa (dobrý večer).
- Když se chystáte jít spát, říká se hyvää yötä (dobrou noc).
-Na všechny tyto dvojslovné pozdravy se dá odpovědět zopakováním pozdravu nebo jeho druhé části.
- někdy se hyvää úplně vynechává, takže zbyde např. pouze huomenta - toto je však nespisovné.
- Když odcházíte můžete říct näkemiin (nashledanou, dosl. "dokud se znovu neshledáme (neuvidíme)") - něco jako 'au revoir' ve francouzšitně nebo 'Auf Wiedersehen' v němčině.
- pro neformální 'Čau' se používá hei hei! nebo jen hei! Mladí lidé většinou preferují moi! nebo moi moi!
- můžete také často slyšet další neformální verze rozloučení jako heippa! nebo hei sitten!
3.) Kiitoksia paljon! (Děkuji mnohokrát, dosl. moc díků)
- kiitos znamená děkuji. Můžete říct také kiitos paljon, děkuji pěkně (dosl. děkuji moc) nebo kiitoksia paljon (dosl. hodně díků). Finové také často toto spojení přehazují a říkají paljon kiitoksia.
- když něco někomu dáváte, můžete říct Olkaa hyvä nebo Ole hyvä. Olkaa hyvä je formální (vykání) a množné číslo. Používá se když mluvíte k cizímu člověku a ve všech formálních situacích, například v obchodech a restauracích, nebo pokud mluvíte k více osobám. Ole hyvä je podobné, ale používá se když mluvíte s kamarádem nebo s dítětem (tykání).
- Ole hyvä a Olkaa hyvä také znamená prosím, ve smyslu není zač (nebo pokud o něco někopho prosíte - např. Hittasti, ole hyvä = Pomalu, prosím., pozn. překl.)
Kiitos. = Děkuji.
Ole hyvä = Nemáš zač.
4.) Mitä kuuluu? (Jak se máš?)
- běžně používaný dotaz Jak se máš? je Mitä kuuluu? Pokud se máte dobře, odpovíte Kiitos, hyvää (Děkuji, dobře.) nebo Kiitos, ei erikoista. (doslovně nic zvláštního).
- pokud chcete v hovoru pokračovat a zeptat se druhého, jak se má, můžete říct: Entä sinulle? (A (co) ty?) Na což se odpoví opět např. Kiitos hyvää.
- další fráze pro zjištění jak se někdo má, je Miten menee? (dosl. Jak to jde?). Odpověď na tuto otázku je Kiitos, hyvin (Děkuji, dobře.) Kiitos mukavasti (Děkuji, v klidu (klidně)) nebo Kiitos, ei hassummin (Děkuji, ujde to). Pokud chcete pokračovat a zeptat se, jak je na tom druhá osoba, všimněte si, že fráze je trochu odlišná: Entä sinulla? (A jak to jde tobě? (A tobě?)).
5.) Oletko sinä suomalianen? (Jsi Fin/ka?)
- když se chcete zeptat finsky na nějakou otázku, musíte do věty něco přidat, aby se z ní stala otázka. Může to být tázací slovo kde, kdy, jak, kdo apod. Samotná intonace netvoří ze věty otázku. Pokud se potřebujete zeptat např. Jsi? musíte začít větu slovesem Olet(Jsi.) a přidat k němu speciální koncovku zvanou tázací přípona, a to je -ko nebo -kö.
Takže když olet znamená Jsi., pak Oletko? je Jsi?
olet = jsi Oletko? = Jsi?
olette = jste Oletteko? = Jste?
puhut = mluvíš Puhutko? = Mluvíš?
puhutte = mluvíte Puhutteko? = Mluvíte?
ymmärrät = rozumíš Ymmärrätkö? = Rozumíš?
ymmärrätte = rozumíte Ymmärrättekö? = Rozumíte?
- pár příkladů:
Oletko englantilainen = Jsi Anlgičan/ka?
Puhutko suomea? = Mluvíš finsky?
Ymmärrätkö suomea? = Rozumíš finsky?
- olet (Jsi) se používá když mluvíte k jedné osobě a tykáte jí
- olette (Jste) se používá když mluvíte k více osobám anebo jen k jedné osobě, které však vykáte.
Odpovědi na otázky:
- můžete odpovědět použitám slovesa:
Puhutko suomea? = Mluvíš finsky?
Puhun. = Mluvím.
nebo použitím slova, které znamená souhlas či nesouhlas:
Joo = Ano (jo)
Joo, puhun = Jo, mluvím.
Kyllä. = Ano.
a pokud je odpověď záporná:
Puhutko suomea? = Mluvíš finsky?
En. = Ne. (Nemluvím)
En puhu. = Nemluvím.
Pár dalších příkladů:
Oletko suomalainen? = Jsi Fin/ka?
Olen. = Jsem.
nebo En ole. = Nejsem.
-přípona -ko/-kö se používá ke tvoření otázek z různých slovních druhů. Můžete ji přidat ke slovesům, přídavným jménům, podstatným jménům či zájménům.
a) Slovesa:
Olen = Jsem / Olenko? = Jsem?
Olet. = Jsi. / Oletko? = Jsi?
Hän on. = On(ona) je. / Onko hän? = Je on(ona)?
Se on. = Ono je. / Onko se? = Je ono?
En ole. = Nejsem. / Enkö ole? = Nejsem?
Et ole. = Nejsi. / Etkö ole? = Nejsi?
Hän ei ole. = On není. / Eikö hän ole? = Není on (ona)?
Se ei ole. = Ono není. / Eikö se ole? = Není ono?
b) Podstatná jména
Pekka -> Pekkako? = Pekka? (Myslíš (jako) Pekka?)
Pekka Järvinen -> Pekka Järvinenkö? = To myslíš Pekka Järvinen?
c) Přídavná jména
suomalainen = finský / suomalainenko? = Finské? Je to finské? To jako myslíš, že je to finské?
Hän on skotlantilainen. / Skotlantilainenko hän on? = On je Skot? To jako myslíš, že je Skot? On je Skot, nebo ne?
d) Zájména
tämä = tohle / Tämäkö? = To myslíš tohle?
- všimněte si, že slovo, kterým se ptáte je na začátku tázací věty.
- existují dva typy "tázací přípony", a to -ko a -kö. -ko se přidává ke slovům, které obsahují alespoň jednu ze samohlásek a, o, u. např. Puhutko? Oletko?
- pokud slovo obsahuje alespoň jednu ze samohlásek ä, ö, y, přidává se přípona -kö. např. Ymmärrätkö?
-samohlásky i a e se mohou vyskytovat s oběma typy přípon, ale pokud jsou ve větě jedinými samohláskami, pak se ke slovu přidává přípona -kö. např. Helsinkikö? = To myslíš Helsinki?
- tomuto se říká "samohlásková harmonie". Více se o ní dozvíte v další lekci.
6.) O jménech
-protože nemá Finština rody, není vždy zřejmé, zda je jméno, které slyšíte nebo čtete ženské či mužské,
- tady je pár nejběžnějších jmen. Je dobré se je naučit vyslovovat, to vám dodá vice jistoty v používání jmen při setkání s Finy. Je to také dobrý trénink výslovnosti. Seznam nejběžnějších příjmení najdete v předchozí části.
Näisten nimiä (Ženská jména):
Anneli, Anna, Annikki, Auli, Hannele, Hanna, Helena, Johanna, Kaarina, Kirsti, Liisa, Marja, Marjatta, Minna, Sari, Tarja, Sanna, Kati, Satu, Tiina, Kirsi, Anu, Laura, Elina, Suvi, Ritva, Riitta, Eija, Tuula, Mirja
Miesten nimiä (Mužská jména):
Antero, Tuomo, Antti, Esa, Ilpo, Juhani, Jussi, Kalevi, Matti, Olli, Pekka, Tapani, Tapio, Mika, Tuomas, Marko, Mikko, Janne, Sami, Jari, Petri, Jani, Timo, Pasi, Kari, Teemu, Juha, Jukka, Risto, Markku, Seppo, Heikki
7.) Suomalainen, venäläinen,... (Fin/ka, Rus/ka,...)
-slova, která vyjadřují národnost končí na -lainen/-läinen. Takže pokud znáte název země, můžete vytvořit slovo, které použijtete k pojmenování člověka pocházejícího z té země. Např:
Ranska = Francie / ranskalainen = Francouz(ka)
Englanti = Anglie / englantilainen = Angličan(ka)
Vietnami = Vietnam / vietnamilainen = Vietnamec(Vietnamka)
Viro = Estonsko / virolainen = Estonec (Estonka)
- krom vyjádření národnosti slouží tato slova i jako přídavná jména nebo popisující slova. Např:
vietnamilainen ravintola = vietnamská restaurace
englantilainen sanomalehti = anglické noviny
suomalainen sauna = finská sauna
- koncovku -lainen/-läinen můžete přidat i k názvům měst nebo oblastí, vlastně ke každému slovu vyjadřujícímu místo, abyste vytvožili slovo k vyjádření obyvatele nebo věci pocházející z toho místa. Zde je pár příkladů:
Lontoo = Londýn / lontoolainen = Londýňan(ka)
Helsinki / helsinkiläinen = něco nebo někdo z Helsinek
Joensuu / joensuulainen = osoba z Joensuu
Brighton / brightonilainen = někdo z Birghtonu
Melbourne / melbournelainen = někdo z Melbourne
-všimněte si, že jsou tato slova psána s malým počátečním písmenem!
- použití koncovky -lainen či -läinen se řídí stejnými pravidly samohláskové harmonie jako přípona -ko/-kö.
8.) Sinuttelu ja teitittely (tykání a vykání)
- ve Finštině, stejně jako v Češtině, se používá vykání a tykání.
- Sinä olet (ty jsi). Toto spojení se používá když mluvíte k příteli či dítěti.
- Te olette (vy jste). Je to zdvořilá forma a používá se když mluvíte k osobě, kterou vidíte poprvé, nebo k někomu, koho byste nenazvali pouze křestním jménem. Používá se také jako množné číslo.
- ve Finštině je sinuttelu neformální a teitittely formální. Ve Finsku je spolední dobou tendence používat neformální formu . Sinuttelu se používá i v mnoha firmách nebo dobrovolných organizacích. Ale pokud si nejste jistí, je vždy lepší někoho oslovit formálně než tím někoho naštvat. Pokud nebudou chtít, aby jste jim vykali, řeknou vám to. V minulosti existovaly příšná pravidla pro to, kdo může být osloven jako sinä, ale dnes je to uvolněnější.
HARJOITELLAAN!
1.) Následující situace probíhají při vaší imaginární návštěvě Finska.
a) Fin vám něco řekl, ale vy jste mu nerozuměli. Co mu řeknete?
b) Opakujete co řekl, ale vy si stále nejste jistí, co má na mysli. Řekněte mu, aby mluvil pomalu.
c) Právě jste přišli na snídani do jídelny v hotelu. Jak pozdravíte lidi sedící u stolu?
d) Sedíte se svými přáteli u hotelového baru, ale cítíte se unaveni a chcete si jít lehnout. Jak řeknete ostatním dobrou noc?
e) Chystáte se navzájem představit 2 lidi. Které z následujících frází použijete?
Anteeksi / Hauska tutustua. / Näkemiin. / Hitaasti, olkaa hyvä. / Kiitos. / Saanko esitellä
f) Právě jste byli představeni jednomu Finovi. Chcete vědět, zda mluví anglicky. Jak se ho zeptáte?
g) Potkali jste na ulici kamaráda. Pozdravte ho a zepteje se, jak se má.
h) Přítel chce vědět jak se máte vy, co vám řekne?
i) Právě jste byli představeni Finovi. Řekněte mu, že ho rádi poznáváte.
2.) Spojte jména označené písmeny s národností označenou čísly:
a Angus MacDonald
b Lin Wong
c Eusebio Senna
d Jan van der Haag
e Mohamed Magani
f Jane Brown
g Ingrid Svensson
h Mary Lou Parton
i Juanita Estefan
j Maire Kauppinen
k Yosiko Arai
l Pierre Dupont
1 englantialinen
2 ruotsalainen
3 ranskalainen
4 amerikkalainen
5 skotlantilainen
6 hollantilainen
7 espanjalainen
8 brasilialainen
9 japanilainen
10 algerialainen
11 kiinalainen
12 suomalainen
3.) Tato konverzace se odehrává ráno. Doplňte chybějící slova:
Hyvää _____.
_____. Mitä _____?
Kiitos _____. Entä _____?
Kiitos, ei _____.
4.) Několik dalších situací na procvičení:
a) Odcházíte od skupiny přátel. Jak se s nimi rozloučíte?
b) Někdo vám prokázal velkou laskavost. Poděkujte mu.
c) Řekněte Finovi, kdo jste a jaké jste národnosti.
d) Jak byste řekli Finovi, že mluvíte anglicky a francouzsky?
e) Donášíte příteli šálek kávy, řekněte "Tady máš" (prosím, na, tumáš).
f) Byli jste dotázáni zda mluvíte finsky. Řekněte, že trochu rozumíte.
5.) Jak byste tyto lidi představili? Vžijte se do nich a řekněte, kdo jste, jaké jste národnosti a jakými jazyky hovoříte.
a) Juan Ramirez; Mexičan; španělsky a anglicky
b) Catherine Edwards; Angličanka; anglicky a německy
c) Monique Pillier; Franouzka; francouzsky a španělsky
d) Ingrid Johansson; Švédka; švédsky a anglicky
e) Tiia Riikonen; Finka; finsky a anglicky
6.) Z jakého města tito lidé pocházejí?
a) turkulainen
b) moskovalainen
c) berliiniläinen
d) pariisilainen
e) tukholmalainen
f) rovaniemiläinen
g) bristolilainen
h) madridilainen
i) hongkongilainen
j) prahalainen
7.) Kdy řeknete "näkemiin"?
8.) Kterou z následujících frází byste se zeptali zcela cizího člověka?
Puhutko englantia? / Puhutteko englantia?
9.) Co by jste řekli, kdybyste se chtěli za něco omluvit? Zapamatujte si, že stejná fráze znamená "Omluvte mě!"
10.) Která slova či fráze z této lekce najdete v osmisměrce (pouze vodorovně a svisle)?
A N T E E K S I P
K A I H N O P S U
I O L E H Y V Ä H
I M O I J P S U U
T A K T O L E N N
O H Y Ä O N N J A
S A L S T Y S O S
M A L S I T Y K Ö
I K Ä Ä T E R V E
11.) Předaranžujte následující věty a utvořte dialog:
a) Hyvää iltaa.
b) Kiitos, hyvää.
c) Mitä kuuluu?
d) Iltaa.
VÄHÄN LISÄÄ... (Trošku víc, něco navíc)
- na konci každé lekce bude nějaký extra materiál. Tyto dialogy jsou dělané proto, aby přidaly užitečné fráze k vaší slovní zásobě. Na konci dialogu je překlad, ale zkuste nejprve odhadnout o čem asi konverzace je a až potom si fráze zkontrolujte. To by vás mělo připravit na reálné životní situace, kdy budete rozumět z konverzace jen něco, ale ne vše. Na konec této lekce tu máme krátký praktický dialog:
Hotellissa (V hotelu):
Angličan jménem Steve Smith si rezervuje místo v hotelu. Virkailija je recepční v hotelu.
Smith: Hyvää päivää.
Virkailija: Hyvää päivää. Voinko auttaa?
Smith: Olen Steve Smith. Varasin huoneen puhelimitse.
Virkailija: Anteeksi, teidän sukunimenne?
Smith: Sukunimeni on Smith.
Virkailija: Ja etunimenne?
Smith: Etunimeni on Steve.
Virkailija: Hetkinen... Joo, tässä on varaus. Yhden hengen huone. Huone on numero 206, toinen kerros. Tässä on avain, olkaa hyvä ja tervetuloa.
Smith: Kiitos.
Voinko auttaa? = Mohu pomoci? (Mohu vám nějak pomoci?)
Varaisin huoneen. = Zarezervoval jsem si pokoj.
puhelimitse = telefonicky (po telefonu)
teidän sukunimenne = vaše příjmení
sukunimeni = moje příjmení
etunimenne = vaše křestní jméno
etunimeni = moje křestní jméno
hetkinen = moment (= počkejte chvíli)
varaus = rezervace
Yhden hengen huone = jednolúžkový pokoj
huone = pokoj
toinen kerros = druhé poschodí
tässä = tady
avain = klíč
tervetuloa = vítejte
206 = kaksisataakuusi
1.) Hei. Olen... (Ahoj. Jsem...)
- tito lidé jsou na jazykovém kurzu ve Finsku. Každý z nich se krátce představuje. Říkají kdo jsou, jaké jsou národnosti a jakým jazykem mluví. Jukka je učitel. Po přečtení si zkontrolujte v další části, zda textu rozumíte.
Hei. Olen Jukka Virtanen.
Olen suomalainen.
Puhun suomea ja ruotsia.
Hei. Olen David Smith.
Olen englantilainen.
Puhun englantia.
Hei. Olen Lars Svensson.
Olen ruotsalainen.
Puhun ruotsia ja englantia.
Hei. Olen Vera Makarova.
Olen venäläinen.
Puhun venäjää ja ranskaa.
Hei. Olen Pierre Dupont.
Olen ranskalainen.
Puhun ranskaa ja espanjaa.
Hei. Olen Elke Becker.
Olen saksalainen.
Puhun saksaa, ranskaa ja englantia.
Hei. Olen Maria Sanchez.
Olen meksikolainen.
Puhun espanjaa ja englantia.
Hei. Olen Anil Markandya.
Olen intialainen.
Puhun hindiä ja englantia.
Sanat: (slova):
hei = ahoj
olen = jsem
suomalainen = finský, Fin/ka
englantilainen = anglický, Angličan/ka
ruotsalainen = švédský, Švéd/ka
venäläinen = ruský, Rus/ka
ranskalainen = francouzský, Francouz/ka
saksalainen = německý, Němec/Němka
meksikolainen = mexický, Mexičan/ka
intialainen = indický, Ind/ka
puhun... = mluvím...
... suomea = ...finsky
... englantia = ...anglicky
... ruotsia = ...švédsky
... venäjää = ...rusky
... ranskaa = ...francouzsky
... saksaa = ...německy
... espanjaa = ...španělsky
... hindiä = ...hindsky
ja = a
2.) Eurooppa (Evropa)
3.) Mitä kuuluu? (Jak se máš?)
Elke: Hei. Mitä kuuluu?
Lars: Kiitos hyvää. Entä sinulle?
Elke: Kiitos hyvää.
Maria: Terve.
Jukka: Terve. Mitä kuuluu?
Maria: Kiitos, ei erikoista. Entä sinulle?
Jukka: Moi! Miten menee?
Lars: Kiitos kysymästä, oikein hyvin. Entä sinulla?
Jukka: Oikein mukavasti, kiitos.
Mitä kuuluu = Jak se máš, jak se vede
kiitos hyvää = Děkuji, dobře.
Entä sinulle? = A co ty?
Kiitos, ei erikoista = Děkuji, všechno v pohodě (dosl. nic speciálního)
Miten menee? = Jak to jde? Jak jde život?
Kiitos kysymästä = Děkuji za zeptání
Oikein hyvin = Velmi dobře.
Entä sinulla? = A u tebe?
Oikein mukavasti = Velmi dobře (pohodově, klidně)
4.) Anteeksi, en ymmärrä (Pardon, nerozumím.)
- Alistair je skotský podnikatel. Umí trochu finsky, ale zapomněl co znamená "Mitä kuuluu".
Mikko: Hei Alistair!
Alistair: Hei Mikko!
Mikko: Mitä kuuluu?
Alistair: Anteeksi, en ymmärrä. Hitaasti, ole hyvä!
Mikko: M-i-t-ä k-u-u-l-u-u ?
Alistair: Ahaa. Nyt ymmärrän. 'Mitä kuuluu' je 'Jak se máš'!
Mikko: Joo.
Alistair: Kiitos hyvää. Entä sinulle?
Mikko: Kiitos hyvää.
Anteeksi = Pardon, omlouvám se, promiň/te
En ymmärrä = Nerozumím
hitaasti = pomalu
Ole hyvä = Prosím (tě)
Ahaa = aha
nyt = teď
ymmärrän = rozumím
joo = ano, jo.
5.) Oletteko skotlantilainen (Jste Skot?)
David Smith: Oletteko suomalainen?
Jukka Virtanen: Olen.
David Smith: Puhutteko englantia?
Jukka Virtanen: Puhun vähän.
Jukka Virtanen: Oletteko englantilainen?
Alistair Bruce: En, olen skotlantilainen.
Jukka Virtanen: Puhutteko suomea?
Alistair Bruce: En, mutta ymmärrän vähän.
Vera: Oletko suomalainen?
Jukka: Olen.
Vera: Puhutko englantia?
Jukka: Puhun vähän.
Jukka: Oletko englantilainen?
Eileen: En, olen skotlantilainen.
Jukka: Puhutko suomea?
Eileen: En, mutta ymmärrän vähän.
Oletteko? = Jste? (plurál a vykání)
Oletko? = Jsi? (singulár a tykání)
Puhutteko? = Mluvíte? (- II -)
Puhutko? = Mluvíš? (-II-)
En. = Ne (u slovesa).
Olen. = Jsem.
Puhun = Mluvím
skotlantilainen = Skot/ka, skotský
vähän = trochu
mutta = ale
HYVÄ TIETÄÄ (Dobré vědět)
1.) Saanko esitellä? (Dovolte, abych (se) představil/a; dosl. Mohu (se) představit?)
-Finové se často představují jednoduše tak, že řeknou své jméno a pozdraví.
- pokud je situace poněkud formálnější, můžete začít tak, že řeknete své celé jméno a pozdrav odpovídající dané části dne. Hauska tutustua znamená Těší mě/rád(a) vás poznávám.
Mikko Virtanen. Hyvää päivää.
Leena Mäkinen. Hyvää päivää. Hauska tutustua.
Hauska tutustua.
-Finové si při představování podávají ruce. Na dalších setkáních je tato formalita obvykle vypuštěna, jen pokud se lidé neviděli delší dobu, podávají se ruce na symbol radosti ze shledání.
- Mladší generace se více méě vzdaly tohoto zvyku, ale podají si ruce když jsou představeni starší osobě.
-Když chcete navzájem představit dva lidi, použijte frázi Saanko esitellä... a jejich jména. Například když chcete navzájem představit Leenu Virtanen a Alistaira Kellyho:
Saanko esitellä: Leena Virtanen - Alistair Kelly.
-tato situace byla formálnější, pokud situace formální není, můžete jednoduše říct:
Tässä on Leena Virtanen - Alistair Kelly.
Tässä on znamená "tady je" nebo "tohle je". Můžete také říct pouze křestní jména a vynechat příjmení. Tak je to většinou u dětí a mládeže. Pokud chcete vědět jméno nějakého dítěte, můžete se ho zeptat:
Mikä sinun nimi on? = Jak se jmenuješ? Jaké je tvé jméno (dosl. Jaké(Co) tvoje jméno je?)
2.) Tervehdyksiä (Pozdravy)
-Hyvää huomenta, "dobré ráno", je prvním pozdravem dne. Můžete odpovědět hyvää huomenta
- později můžete zdravit výrazem Hyvää päivää (dobrý den). Odpovědí na tento pozdrav je Hyvää päivää nebo jen päivää.
- když zdravíte někoho známého, nebo v méně formální situaci, můžete říct hei; terve nebo moi. Tyto krátké pozdravy používají většinou spíše mladí lidé, ať už mezi přáteli nebo dětmi.
- Odpoledne můžete říct hyvää iltapäivää, (dobré odpoledne, podvečer).
- večer můžete pozdravit výrazem hyvää iltaa (dobrý večer).
- Když se chystáte jít spát, říká se hyvää yötä (dobrou noc).
-Na všechny tyto dvojslovné pozdravy se dá odpovědět zopakováním pozdravu nebo jeho druhé části.
- někdy se hyvää úplně vynechává, takže zbyde např. pouze huomenta - toto je však nespisovné.
- Když odcházíte můžete říct näkemiin (nashledanou, dosl. "dokud se znovu neshledáme (neuvidíme)") - něco jako 'au revoir' ve francouzšitně nebo 'Auf Wiedersehen' v němčině.
- pro neformální 'Čau' se používá hei hei! nebo jen hei! Mladí lidé většinou preferují moi! nebo moi moi!
- můžete také často slyšet další neformální verze rozloučení jako heippa! nebo hei sitten!
3.) Kiitoksia paljon! (Děkuji mnohokrát, dosl. moc díků)
- kiitos znamená děkuji. Můžete říct také kiitos paljon, děkuji pěkně (dosl. děkuji moc) nebo kiitoksia paljon (dosl. hodně díků). Finové také často toto spojení přehazují a říkají paljon kiitoksia.
- když něco někomu dáváte, můžete říct Olkaa hyvä nebo Ole hyvä. Olkaa hyvä je formální (vykání) a množné číslo. Používá se když mluvíte k cizímu člověku a ve všech formálních situacích, například v obchodech a restauracích, nebo pokud mluvíte k více osobám. Ole hyvä je podobné, ale používá se když mluvíte s kamarádem nebo s dítětem (tykání).
- Ole hyvä a Olkaa hyvä také znamená prosím, ve smyslu není zač (nebo pokud o něco někopho prosíte - např. Hittasti, ole hyvä = Pomalu, prosím., pozn. překl.)
Kiitos. = Děkuji.
Ole hyvä = Nemáš zač.
4.) Mitä kuuluu? (Jak se máš?)
- běžně používaný dotaz Jak se máš? je Mitä kuuluu? Pokud se máte dobře, odpovíte Kiitos, hyvää (Děkuji, dobře.) nebo Kiitos, ei erikoista. (doslovně nic zvláštního).
- pokud chcete v hovoru pokračovat a zeptat se druhého, jak se má, můžete říct: Entä sinulle? (A (co) ty?) Na což se odpoví opět např. Kiitos hyvää.
- další fráze pro zjištění jak se někdo má, je Miten menee? (dosl. Jak to jde?). Odpověď na tuto otázku je Kiitos, hyvin (Děkuji, dobře.) Kiitos mukavasti (Děkuji, v klidu (klidně)) nebo Kiitos, ei hassummin (Děkuji, ujde to). Pokud chcete pokračovat a zeptat se, jak je na tom druhá osoba, všimněte si, že fráze je trochu odlišná: Entä sinulla? (A jak to jde tobě? (A tobě?)).
5.) Oletko sinä suomalianen? (Jsi Fin/ka?)
- když se chcete zeptat finsky na nějakou otázku, musíte do věty něco přidat, aby se z ní stala otázka. Může to být tázací slovo kde, kdy, jak, kdo apod. Samotná intonace netvoří ze věty otázku. Pokud se potřebujete zeptat např. Jsi? musíte začít větu slovesem Olet(Jsi.) a přidat k němu speciální koncovku zvanou tázací přípona, a to je -ko nebo -kö.
Takže když olet znamená Jsi., pak Oletko? je Jsi?
olet = jsi Oletko? = Jsi?
olette = jste Oletteko? = Jste?
puhut = mluvíš Puhutko? = Mluvíš?
puhutte = mluvíte Puhutteko? = Mluvíte?
ymmärrät = rozumíš Ymmärrätkö? = Rozumíš?
ymmärrätte = rozumíte Ymmärrättekö? = Rozumíte?
- pár příkladů:
Oletko englantilainen = Jsi Anlgičan/ka?
Puhutko suomea? = Mluvíš finsky?
Ymmärrätkö suomea? = Rozumíš finsky?
- olet (Jsi) se používá když mluvíte k jedné osobě a tykáte jí
- olette (Jste) se používá když mluvíte k více osobám anebo jen k jedné osobě, které však vykáte.
Odpovědi na otázky:
- můžete odpovědět použitám slovesa:
Puhutko suomea? = Mluvíš finsky?
Puhun. = Mluvím.
nebo použitím slova, které znamená souhlas či nesouhlas:
Joo = Ano (jo)
Joo, puhun = Jo, mluvím.
Kyllä. = Ano.
a pokud je odpověď záporná:
Puhutko suomea? = Mluvíš finsky?
En. = Ne. (Nemluvím)
En puhu. = Nemluvím.
Pár dalších příkladů:
Oletko suomalainen? = Jsi Fin/ka?
Olen. = Jsem.
nebo En ole. = Nejsem.
-přípona -ko/-kö se používá ke tvoření otázek z různých slovních druhů. Můžete ji přidat ke slovesům, přídavným jménům, podstatným jménům či zájménům.
a) Slovesa:
Olen = Jsem / Olenko? = Jsem?
Olet. = Jsi. / Oletko? = Jsi?
Hän on. = On(ona) je. / Onko hän? = Je on(ona)?
Se on. = Ono je. / Onko se? = Je ono?
En ole. = Nejsem. / Enkö ole? = Nejsem?
Et ole. = Nejsi. / Etkö ole? = Nejsi?
Hän ei ole. = On není. / Eikö hän ole? = Není on (ona)?
Se ei ole. = Ono není. / Eikö se ole? = Není ono?
b) Podstatná jména
Pekka -> Pekkako? = Pekka? (Myslíš (jako) Pekka?)
Pekka Järvinen -> Pekka Järvinenkö? = To myslíš Pekka Järvinen?
c) Přídavná jména
suomalainen = finský / suomalainenko? = Finské? Je to finské? To jako myslíš, že je to finské?
Hän on skotlantilainen. / Skotlantilainenko hän on? = On je Skot? To jako myslíš, že je Skot? On je Skot, nebo ne?
d) Zájména
tämä = tohle / Tämäkö? = To myslíš tohle?
- všimněte si, že slovo, kterým se ptáte je na začátku tázací věty.
- existují dva typy "tázací přípony", a to -ko a -kö. -ko se přidává ke slovům, které obsahují alespoň jednu ze samohlásek a, o, u. např. Puhutko? Oletko?
- pokud slovo obsahuje alespoň jednu ze samohlásek ä, ö, y, přidává se přípona -kö. např. Ymmärrätkö?
-samohlásky i a e se mohou vyskytovat s oběma typy přípon, ale pokud jsou ve větě jedinými samohláskami, pak se ke slovu přidává přípona -kö. např. Helsinkikö? = To myslíš Helsinki?
- tomuto se říká "samohlásková harmonie". Více se o ní dozvíte v další lekci.
6.) O jménech
-protože nemá Finština rody, není vždy zřejmé, zda je jméno, které slyšíte nebo čtete ženské či mužské,
- tady je pár nejběžnějších jmen. Je dobré se je naučit vyslovovat, to vám dodá vice jistoty v používání jmen při setkání s Finy. Je to také dobrý trénink výslovnosti. Seznam nejběžnějších příjmení najdete v předchozí části.
Näisten nimiä (Ženská jména):
Anneli, Anna, Annikki, Auli, Hannele, Hanna, Helena, Johanna, Kaarina, Kirsti, Liisa, Marja, Marjatta, Minna, Sari, Tarja, Sanna, Kati, Satu, Tiina, Kirsi, Anu, Laura, Elina, Suvi, Ritva, Riitta, Eija, Tuula, Mirja
Miesten nimiä (Mužská jména):
Antero, Tuomo, Antti, Esa, Ilpo, Juhani, Jussi, Kalevi, Matti, Olli, Pekka, Tapani, Tapio, Mika, Tuomas, Marko, Mikko, Janne, Sami, Jari, Petri, Jani, Timo, Pasi, Kari, Teemu, Juha, Jukka, Risto, Markku, Seppo, Heikki
7.) Suomalainen, venäläinen,... (Fin/ka, Rus/ka,...)
-slova, která vyjadřují národnost končí na -lainen/-läinen. Takže pokud znáte název země, můžete vytvořit slovo, které použijtete k pojmenování člověka pocházejícího z té země. Např:
Ranska = Francie / ranskalainen = Francouz(ka)
Englanti = Anglie / englantilainen = Angličan(ka)
Vietnami = Vietnam / vietnamilainen = Vietnamec(Vietnamka)
Viro = Estonsko / virolainen = Estonec (Estonka)
- krom vyjádření národnosti slouží tato slova i jako přídavná jména nebo popisující slova. Např:
vietnamilainen ravintola = vietnamská restaurace
englantilainen sanomalehti = anglické noviny
suomalainen sauna = finská sauna
- koncovku -lainen/-läinen můžete přidat i k názvům měst nebo oblastí, vlastně ke každému slovu vyjadřujícímu místo, abyste vytvožili slovo k vyjádření obyvatele nebo věci pocházející z toho místa. Zde je pár příkladů:
Lontoo = Londýn / lontoolainen = Londýňan(ka)
Helsinki / helsinkiläinen = něco nebo někdo z Helsinek
Joensuu / joensuulainen = osoba z Joensuu
Brighton / brightonilainen = někdo z Birghtonu
Melbourne / melbournelainen = někdo z Melbourne
-všimněte si, že jsou tato slova psána s malým počátečním písmenem!
- použití koncovky -lainen či -läinen se řídí stejnými pravidly samohláskové harmonie jako přípona -ko/-kö.
8.) Sinuttelu ja teitittely (tykání a vykání)
- ve Finštině, stejně jako v Češtině, se používá vykání a tykání.
- Sinä olet (ty jsi). Toto spojení se používá když mluvíte k příteli či dítěti.
- Te olette (vy jste). Je to zdvořilá forma a používá se když mluvíte k osobě, kterou vidíte poprvé, nebo k někomu, koho byste nenazvali pouze křestním jménem. Používá se také jako množné číslo.
- ve Finštině je sinuttelu neformální a teitittely formální. Ve Finsku je spolední dobou tendence používat neformální formu . Sinuttelu se používá i v mnoha firmách nebo dobrovolných organizacích. Ale pokud si nejste jistí, je vždy lepší někoho oslovit formálně než tím někoho naštvat. Pokud nebudou chtít, aby jste jim vykali, řeknou vám to. V minulosti existovaly příšná pravidla pro to, kdo může být osloven jako sinä, ale dnes je to uvolněnější.
HARJOITELLAAN!
1.) Následující situace probíhají při vaší imaginární návštěvě Finska.
a) Fin vám něco řekl, ale vy jste mu nerozuměli. Co mu řeknete?
b) Opakujete co řekl, ale vy si stále nejste jistí, co má na mysli. Řekněte mu, aby mluvil pomalu.
c) Právě jste přišli na snídani do jídelny v hotelu. Jak pozdravíte lidi sedící u stolu?
d) Sedíte se svými přáteli u hotelového baru, ale cítíte se unaveni a chcete si jít lehnout. Jak řeknete ostatním dobrou noc?
e) Chystáte se navzájem představit 2 lidi. Které z následujících frází použijete?
Anteeksi / Hauska tutustua. / Näkemiin. / Hitaasti, olkaa hyvä. / Kiitos. / Saanko esitellä
f) Právě jste byli představeni jednomu Finovi. Chcete vědět, zda mluví anglicky. Jak se ho zeptáte?
g) Potkali jste na ulici kamaráda. Pozdravte ho a zepteje se, jak se má.
h) Přítel chce vědět jak se máte vy, co vám řekne?
i) Právě jste byli představeni Finovi. Řekněte mu, že ho rádi poznáváte.
2.) Spojte jména označené písmeny s národností označenou čísly:
a Angus MacDonald
b Lin Wong
c Eusebio Senna
d Jan van der Haag
e Mohamed Magani
f Jane Brown
g Ingrid Svensson
h Mary Lou Parton
i Juanita Estefan
j Maire Kauppinen
k Yosiko Arai
l Pierre Dupont
1 englantialinen
2 ruotsalainen
3 ranskalainen
4 amerikkalainen
5 skotlantilainen
6 hollantilainen
7 espanjalainen
8 brasilialainen
9 japanilainen
10 algerialainen
11 kiinalainen
12 suomalainen
3.) Tato konverzace se odehrává ráno. Doplňte chybějící slova:
Hyvää _____.
_____. Mitä _____?
Kiitos _____. Entä _____?
Kiitos, ei _____.
4.) Několik dalších situací na procvičení:
a) Odcházíte od skupiny přátel. Jak se s nimi rozloučíte?
b) Někdo vám prokázal velkou laskavost. Poděkujte mu.
c) Řekněte Finovi, kdo jste a jaké jste národnosti.
d) Jak byste řekli Finovi, že mluvíte anglicky a francouzsky?
e) Donášíte příteli šálek kávy, řekněte "Tady máš" (prosím, na, tumáš).
f) Byli jste dotázáni zda mluvíte finsky. Řekněte, že trochu rozumíte.
5.) Jak byste tyto lidi představili? Vžijte se do nich a řekněte, kdo jste, jaké jste národnosti a jakými jazyky hovoříte.
a) Juan Ramirez; Mexičan; španělsky a anglicky
b) Catherine Edwards; Angličanka; anglicky a německy
c) Monique Pillier; Franouzka; francouzsky a španělsky
d) Ingrid Johansson; Švédka; švédsky a anglicky
e) Tiia Riikonen; Finka; finsky a anglicky
6.) Z jakého města tito lidé pocházejí?
a) turkulainen
b) moskovalainen
c) berliiniläinen
d) pariisilainen
e) tukholmalainen
f) rovaniemiläinen
g) bristolilainen
h) madridilainen
i) hongkongilainen
j) prahalainen
7.) Kdy řeknete "näkemiin"?
8.) Kterou z následujících frází byste se zeptali zcela cizího člověka?
Puhutko englantia? / Puhutteko englantia?
9.) Co by jste řekli, kdybyste se chtěli za něco omluvit? Zapamatujte si, že stejná fráze znamená "Omluvte mě!"
10.) Která slova či fráze z této lekce najdete v osmisměrce (pouze vodorovně a svisle)?
A N T E E K S I P
K A I H N O P S U
I O L E H Y V Ä H
I M O I J P S U U
T A K T O L E N N
O H Y Ä O N N J A
S A L S T Y S O S
M A L S I T Y K Ö
I K Ä Ä T E R V E
11.) Předaranžujte následující věty a utvořte dialog:
a) Hyvää iltaa.
b) Kiitos, hyvää.
c) Mitä kuuluu?
d) Iltaa.
VÄHÄN LISÄÄ... (Trošku víc, něco navíc)
- na konci každé lekce bude nějaký extra materiál. Tyto dialogy jsou dělané proto, aby přidaly užitečné fráze k vaší slovní zásobě. Na konci dialogu je překlad, ale zkuste nejprve odhadnout o čem asi konverzace je a až potom si fráze zkontrolujte. To by vás mělo připravit na reálné životní situace, kdy budete rozumět z konverzace jen něco, ale ne vše. Na konec této lekce tu máme krátký praktický dialog:
Hotellissa (V hotelu):
Angličan jménem Steve Smith si rezervuje místo v hotelu. Virkailija je recepční v hotelu.
Smith: Hyvää päivää.
Virkailija: Hyvää päivää. Voinko auttaa?
Smith: Olen Steve Smith. Varasin huoneen puhelimitse.
Virkailija: Anteeksi, teidän sukunimenne?
Smith: Sukunimeni on Smith.
Virkailija: Ja etunimenne?
Smith: Etunimeni on Steve.
Virkailija: Hetkinen... Joo, tässä on varaus. Yhden hengen huone. Huone on numero 206, toinen kerros. Tässä on avain, olkaa hyvä ja tervetuloa.
Smith: Kiitos.
Voinko auttaa? = Mohu pomoci? (Mohu vám nějak pomoci?)
Varaisin huoneen. = Zarezervoval jsem si pokoj.
puhelimitse = telefonicky (po telefonu)
teidän sukunimenne = vaše příjmení
sukunimeni = moje příjmení
etunimenne = vaše křestní jméno
etunimeni = moje křestní jméno
hetkinen = moment (= počkejte chvíli)
varaus = rezervace
Yhden hengen huone = jednolúžkový pokoj
huone = pokoj
toinen kerros = druhé poschodí
tässä = tady
avain = klíč
tervetuloa = vítejte
206 = kaksisataakuusi
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)