Lekce 4 - TERVETULOA (Vítejte!)

DIALOGEJA (Dialogy)

1.) Mistä sinä olet? (Odkud jsi?)
- když někoho potkáte, obvykle chcete vědět odkud je a kde žije.

Tero: Mistä sinä olet?
Tiia: Olen Suomesta.
Tero: Mistä kaupungista?
Tiia: Olen Joensuussa.

Tuula: Mistä sinä olet?
John: Olen Lontoosta
Tuula: Missä sinä asut?
John: Asun Lontoossa.

Jukka Virtanen: Mistä te olette?
Rory O'Conor: Olen Dublinista.
Jukka Virtanen: Missä te asutte?
Rory O'Conor: Asun nyt Liverpoolissa.

Rory Maguire: Mistä te olette?
Mika Kauppinen: Olen Suomesta.
Rory Maguire: Mistä kaupungista?
Mika Kauppinen: Olen Kuopiosta.

Mistä = Odkud? Ze kterého?
Mistä sinä olet? = Odkud jsi?
Suomesta = z Finska
Mistä kaupungista = Ze kterého města?
Joensuusta = z Joensuu
Lontoosta = z Londýna
Missä sinä asut? = Kde žiješ?
Missä? = Kde? (ve kterém?)
asun = žiju
Lontoossa = v Londýně
Mistä te olette? = Odkud jste?
Dublinista = z Dublinu
Missä te asutte? = Kde žijete?
Liverpoolissa = v Liverpoolu
Kuopiosta = z Kuopia

2.) Missä sinä asut? (Kde žiješ/bydlíš?)
V těchto rozhovorech se mezi sebou lidé ptají kde pracují a kde žijí.

Jussi: Missä sinä asut?
Sinikka: Asun Mikkelissä. Entä sinä?
Jussi: Asun Kouvolassa.
Sinikka: Missä sinä olet työssä?
Jussi: Olen työssä postissa. Entä sinä?
Sinikka: Olen työssä toimistossa.

Arto: Missä sinä asut?
Arja: Asun Vaasassa. Missä sinä asut?
Arto: Asun Porissa.
Arja: Missä sinä olet työssä?
Arto: Olen työssä tietokonefirmassa. Enta sinä?
Arja: Olen työssä yliopistossa.

Kaija: Missä te asutte?
Seppo: Me asumme Jyväskylässä.
Kaija: Missä te olette työssä?
Seppo: Minä olen työssä pankissa ja vaimoni on työssä supermarketissa.

Olli: Missä te asutte?
Merja: Asumme Lieksassa.
Olli: Missä te olette työssä?
Merja: Minä olen työssä sairaalassa ja mieheni on työssä museossa.

Olen työssä = Pracuji (doslova Jsem v práci)
Missä sinä olet työssä? = Kde pracuješ?
Missä te olette työssä? = Kde pracujete?
me olemme = my jsme
Mikkelissä = v Mikkeli
Kouvolassa = v Kouvole
posti, postissa = pošta, na poště
toimisto, toimistossa = kancelář, v kanceláři
Vaasassa = ve Vaase
Porissa = v Pori
Me asumme = my žijeme
tietokone = počítač
firma, firmassa = firma, ve firmě
yliopisto, yliopistossa = univerzita, na univerzitě
pankki, pankkissa = banka, v bance
vaimo, vaimoni = žena (manželka), moje žena
supermarket, supermarketissa = supermarket, v supermarketu
sairaala, sairaalassa = nemocnice, v nemocnici
mies, mieheni = manžel, můj manžel
museo, museossa = muzeum, v muzeu

3.) Hei! Olen Heidi! (Ahoj! Jsem Heidi!)
Heidi, Marja-Leena, Petri a Liisa se představují a říkají něco o sobě.

-HEI! Olen Heidi Kokkonen. Olen Hämeenlinnasta. Asun nyt Heinolassa. Olen työssä supermarketissa.

-HEI! OLEN PEKKA... Hyvää päivää! Olen Pekka Halonen. Olen Helsingistä. Asun Käpylässä. Olen työssä kirjastossa Espoossa

-MOI! OLEN MARJA-LEENA. Moi! Olen Marja-Leena Turunen. Olen Vaasasta. Asun nyt Tampereella. Olen arkkitehti. Olen työssä arkkitehtitoimistossa.

Tampereella = v Tampere
kirjasto = knihovna
arkkitehti = architekt
toimisto = kancelář
supermarket = supermarket

4.) Hyvää päivää! (Dobrý den!)
- PETRI: Olen Petri Heiskanen. Olen helsinkiläinen. Asun Töölössä. Olen työssä Espoossa. Olen insinööri. Olen työssä öljyfirmassa. Puhun suomea, ruotsia ja englantia. Puhun paljon englantia työssä. Opiskelen venäjä ja saksaa.

- LIISA: Hyvää päivää! Olen Liisa Turunen. Olen kotoisin Savonlinnasta. Asun nyt Imatralla, mutta olen työssä koulussa Lappeenrannassa. Opetan englantia. Mieheni on myös opettaja. Hän opettaa kemiaa ja matematiikkaa.

insinööri = inženýr
firma = firma
öljyfirma = olejová společnost
paljon = hodně
opiskelen = učím se, studuji
kotoisin = původně, rodem (ve významu narozen v)
koulu = škola
opetan = učím (něco, někoho)
myös = také
opettaja = učitel
mieheni = můj manžel
Hän opettaa kemiaa. = On učí chemii.
Hän opettaa matematiikkaa = On učí matematiku.


HYVÄ TIETÄÄ

- finština používá koncovky k vyjádření mnoha věcí, které jsou v angličtině ( a v češtině) vyjádřeny předložkami (např. v, do, z atd.). Tyto koncovky se nazývají pádové koncovky. Tento rys je pro finštinu velmi typický.
- v předchozí lekci jste se naučili, jak tvořit otázky přidáním přípony -ko/-kö
např. Onko hän = Je on
nebo Puhutko englantia? = Mluvíš anglicky?

1.) Missä? (kde?) Mistä (odkud?)
- v této lekci se vypořádáte s první koncovkou. Podíváte se na to, jak říct, že někdo nebo něco je v něčem a někdo či něco pochází odněkud. V dialozích na začátku jste mohli vidět mnoho příkladů a teď můžete tyto nové koncovky prozkoumat více do detailů.

a) -ssa/-ssä
- k vyjádření, kde někdo či něco je, použijete koncovku -ssa/-ssä. Tato koncovka zhruba odpovídá předložce v. Tento pád se nazývá inessiv.
např. autossa = v autě
yliopistossa = na univerzitě (dosl. v univerzitě)

b)-sta/-stä
- k vyjádření odkud něco nebo někdo je, použijete koncovku -sta/-stä. Tato koncovka odpovídá zhruba předložce z. Tento pád se nazývá elativ.
autosta = z auta
yliopistosta = z univerzity

-ale nejdříve se blíže podíváme na systém samohláskové harmonie, kterého jste se už zlehka dotkli v předchozí lekci.

2.) Vokaaliharmonia (Samohlásková harmonie)
- finštinu charakterizuje i jev tzv. samohláskové harmonie. To znamená, že následující skupiny samohlásek se NEobjeví v jediném slově spolu.

A, O, U (tzv. zadní samohlásky) se nemíchají s
Ä, Ö, Y (tzv. přední samohlásky)
E a I jsou neutrální samohlásky a můžou se mísit s oběma skupinami samohlásek.

-proto tedy potřebujete dvě verze pádových koncovek, které obsahují samohlásky.



a) -ssa a -sta se přidávají ke slovům, které obsahují jednu nebo více samohlásek skupiny a/o/u.
např. Porissa, Kuopiosta, Suomessa, Joensuussa, Lontoosta

b) -ssä a -stä se přidávají ke slovům, které obsahují jednu či více samohlásek skupiny ä/ö/y.
např. työssä, Jyväskylässä, Jämsästä, Järvenpäästä

-samohlásky E a I se můžou objevit s oběma typy skupin. Ale pokud slovo obsahuje POUZE samohlásky E a/nebo I, pak se přidávájí koncovky -ssä a -stä.
např. Helsingissä, Mikkelissä
-ve složených slovech se používá koncovka podle samohlásek v poslední části slova.
např. Hämeenlinnassa, Kankaanpäässä
- tady je pár dalších příkladů k lepšímu objasnění. Všimněte si koncovek a uvažujte, proč je koncovka -ssa nebo -ssä a -sta či -stä.

MĚSTO	MISSÄ (kde?)	MISTÄ (odkud?)
Vaasa	Vaasassa	Vaasasta
Joensuu	Joensuussa	Joensuusta
Lontoo	Lontoossa	Lontoosta
Liverpool	Liverpoolissa	Liverpoolista
Espoo	Espoossa	Espoosta
Jyväskylä	Jyväskylässä	Jyväskylästä
Kemi	Kemissä	Kemistä
Helsinki	Helsingissä	Helsingistä

- koncovka -ssa/-ssä (tzv. inessiv) se používá k vyjádření oblasti v zemi, ve městě nebo obecně v nějakém místě. V našem jazyce to stejné vyjadřujeme předložkou v.
- všimněte si také, že pádová koncovka je na konci slova a je jeho součástí narozdíl od češtiny, kde je předložka samostatně před slovem.
- koncovka -sta/-stä (tzv. elativ) se používá k vyjádření, že něco pochází z místa nebo přichází z nějakého místa. Např. ze země, města, domu atd. V češtině je toto vyjádřeno předložkou z (zevnitř).
- oba dva pády můžou mít ještě další funkce, ale tady se na ně díváme jako prostředky mluvící o nějakém místě či oblasti.

-LLA/-LLÄ a -LTA/-LTÄ
-další pár koncovek se také používá s názvy finských míst, abyste vyjádřili, kde něco je nebo odkud to pochází
- tyto koncovky jsou -lla/-llä (tzv. adessiv) a -lta/-ltä (tzv. ablativ)
- tyto pády se používají k vyjádření, že něco je na něčem a přichází z něčeho ( z povrchu něčeho, kdežto -sta/-stä je zevnitř něčeho). Stejně jako předchozí pády mají v jazyce i jiné funkce. My si je ovšem zase přiblížíme jako prostředky k vyjádření místa či oblasti. Všechny tyto pády jsou také známé jako lokální pády.

- lla/-llä se používá např. pro názvy ulic, abyste řekli, že něco je na té ulici:
Asun Töölönkadulla = Bydlím na Töölönkatu.
Stockmann on Aleksanterinkadulla. = Stockmann je na Aleksanterinkatu.
nebo náměstí či tržišť:
Olin Kauppatorilla. = Byl jsem na tržišti Kauppatori.
- jak jste viděli na začátku, obvyklá koncovka k vyjádření, že něco či někdo je v nějakém městě je -ssa/-ssä. Avšak ve finštině existuje pár míst, kde se k názvu města či vesnice používá -lla/-llä. Pro tohle neexistují žádná pevná pravidla. Musíte prostě dělat to, co rodilí Finové, ale tady máte hlavní finská města, u kterých se používá koncovka -lla/-llä a -lta/-ltä:

MĚSTO	MISSÄ (kde?)	MISTÄ (odkud?)
Tampere	Tampereella	Tampereelta
Vantaa	Vantaalla	Vantaalta
Imatra	Imatralla	Imatralta
Rauma	Raumalla	Raumalta
Rovaniemi	Rovaniemellä	Roveniemeltä
Riihimäki	Riihimäellä	Riihimäeltä

- u většiny cizích míst, ať už měst, zemí či kontinentů se obvykle používá koncovka -ssa/-ssä a -sta/-stä.
např. Japanissa = v Japonsku; Japanista = z Japonska
Brasiiliassa = v Brazílii; Brasiiliasta = z Brazílie
jednou z výjimek je však Venäjä (Rusko). "V Rusku" se řekne finsky "Venäjällä".
- pokud chcete přidat pádové koncovky k cizím slovům končícím na souhlásku, potřebujete mezi slovo a odpovídající koncovku vložit ještě -i.
např. Brighton -> Brightonissa = v Brightonu
Hong Kong -> Honk Kongissa = v Honk Kongu
New York -> New Yorkissa = v New Yorku
Wellington -> Wellingtonissa = ve Wellingtonu

3.) Konsonanttivaihtelu (Změny souhlásek)
- dalším důležitým rysem finštiny je konsonanttivaihtelu neboli souhlásková gradace.
- bylo by velmi jednoduché, kdyby se pádové koncovky mohly přidávat na konec slov automaticky. Je tu však pár změn, které se objevují u některých souhlásek a také samohlásek, když chceme ke slovu přidat určitou koncovku
- některé finské souhlásky podléhají změně když je předtím otevřená slabika (slabika končící ma samohlásku) po přidání koncovky uzavřená (A/N: nezapomeňte že po přidání koncovky např. ssa se slabika dělí mezi s a sa; např. Pori je na slabiky Po-ri, ale Porissa by vypadalo rozdělené na slabiky jako Po-ris-sa).
- to se děje se všemi koncovkami, které začínají dvěma souhláskami nebo se skládají z jedné souhlásky. Takže se tak děje s koncovkami -ssa/-ssä, -sta/-stä, lla/-llä, -lta/-ltä a -t (nominativ - množné číslo), -n (genitiv - jednotné číslo)
-ve všech těchto případech se první souhláska pádové koncovky přidává k poslední existující slabice slova. Pamatujte si, že slabiky se mezi dvěma souhláskami dělí!

HLAVNÍ ZMĚNY SOUHLÁSEK:

t -> d	pöytä = stůl	pöydällä = na stole
k -> mizí	Turku	Turussa = v Turku
p -> v	kylpy = vana	kylvyssä = ve vaně
tt -> t	konsertti = koncert	konsertissa = na koncertě
kk -> k	pankki = banka	pankissa = v bance
pp -> p	kauppa = obchod	kaupassa = v obchodě
nk -> ng	kaupunki = město	kaupungissa = ve městě
nt -> nn	Skotlanti = Skotsko	Skotlannissa = ve Skotsku

- hlavní souhlásky, které podléhají těmto změnám jsou k, p a t a dvojité souhlásky kk, pp, tt. Také kombinace souhlásek obsahujících tyto souhlásky se mohou měnit.

ZMĚNA SAMOHLÁSKY -I NA -E
- koncové -i se v některých slovech např. Suomi mění na -e před pádovými koncovkami. Suomessa = ve Finsku. Ale němění se např. ve slově Ruotsi = Švédsko -> Ruotsissa = ve Švédsku
- protože se to děje pouze u několika slov, je dobré se naučit, která slova to jsou a která se naopak nemění, když se s nějakým slovem setkáte poprvé. Změny samohlásek a souhlásek jsou většinou uvedeny ve slovnících.
- tyto speciální rysy jazyka vždy trvají nějakou dobu než si na ně člověk zvykne
- koncové -i se NEmění u slov, které jsou delší než 2 slabiky, např. Englannissa, Skotlannissa.
- nebojte se, zvládnete je, ale bude to možná chtít více snahy. Pamatujte, že komunikace je nejdůležitější funkcí jakéhokoli jazyka. Malé gramatické chyby nevadí, pokud vám druhý rozumí.

HARJOITELLAAN!

1.) Představte se skupince Finů. Řekněte jim kdo jste, a odkud pocházíte (z jaké země a města).

2.) Tito cizinci se chystají představit ve finštině. Vžijte se do jejich role a řekněte, kdo jste a odkud jste, ze které země a města.
a) Bill: Skotlanti, Aberdeen
b) Mike: Kanada, Toronto
c) Pete: Australia, Melbourne

3.) Řekněte, kde pracujete (Možná budete potřebovat slovníček)

4.) Byli jste představeni Finovi. Zeptejte se ho na následující:
a) odkud je
b) kde žije
c) kde pracuje

5.) Tady je několik Finů a jejich pracovišť. Použijte informace k odpovědi na otázku: Missä hän on työssä?
např. Leena - toimisto -> Leena on työssä toimistossa.
a) Mirja: pankki
b) Kari: autokauppa (autosalon)
c) Mika: tavaratalo (obchodní dům)
d) Jouko: hotelli
e) Tiina: ravintola (restaurace)
f) Pekka: kirjasto
g) Ake: supermarket
h) Jussi: posti

6.) Tady je několik názvů míst. Použijte je v následující větě: Olin lomalla... = Byl jsem na dovolené v...
např. Viipuri ja Helsinki: Olin lomalla Viipurissa ja Helsingissä.
a) Joensuu ja Kuopio
b) Rovaniemi ja Inari
c) Loviisa ja Porvoo
d) Turku ja Tampere
e) Jyväskylä ja Oulu
f) Hämeenlinna ja Joensuu
g) Lappeenranta ja Imatra
h) Hamina ja Kotka

7.) Doplňte následující výroky. Otázka je: Mistä sinä olet?
a) Olen ..... (Lontoo)
b) Olen ..... (Milano)
c) Olen ..... (Salo)
d) Olen ..... (Jyväskylä)
e) Olen ..... (Järvenpää)
f) Olen ..... (Kemi)
g) Olen .... (Tampere)

8.) Doplňte následující věty:
a) Olen ..... (Saksa)
b) Olen ..... (Ranska)
c) Olen ..... (Kanada)
d) Olen ..... (Brasilia)
e) Olen ..... (Nigeria)
f) Olen ..... (Pakistan)
g) Olen ..... (Australia)

9.) Doplňte následující věty přidáním názvu města do odpovědi
Missä sinä asut?

Asun ..... (Helsinki)
Asun ..... (Joensuu)
Asun ..... (Tampere)
Asun ..... (Lontoo)
Asun ..... (Moskova)
Asun ..... (Milano)

10.) Zde se představuje Fin. Odpovězte na otázky dole použitím informací z textu:
Hei. Olen Jukka Kolehmainen. Olen kotoisin Lieksasta. Asun nyt Joensuussa. Olen tietokoneinsinööri. Olen työssä postissa.
a) Odkud je Jukka?
b) Kde žije?
c) Co je jeho profesí?
d) Kde pracuje?

11.) Řekněte Finovi, že mluvíte trochu anglicky.

12.) Zde je několik pracovišť. Spojte finský výraz s českým
a) toimisto ............................................1) počítačová firma
b) pankki...............................................2) továrna
c) kirjasto..............................................3) univerzita
d) koulu.................................................4) kancelář
e) supermarket....................................5) obchodní dům
f) sairaala..............................................6) banka
g) yliopisto............................................7) knihovna
h) tietokonefirma................................8) škola
i) tehdas................................................9) supermarket
j) tavaratalo..........................................10) nemocnice

13.) Doplňte tento dialog doplněním chybějících místo podle nabídky v závorce.
Sinä: (Zeptejte se: Odkud jsi?)
Saara: Olen Joensuusta.
Sinä: (Zeptejte se: Kde pracuješ?)
Saara: Olen työssä hotellissa.
Sinä (Zeptejte se: Kde je ten hotel?)
Saara: Se on keskustassa (=v centru)
Sinä (Zeptejte se: Žiješ v Joensuu?)
Saara: Joo, asun.

14.) Právě jste potkali Fina. Umíte celkem dobře finsky.
a) Zeptejte se ze kterého města je.
b) Řekne vám: "En ole kaupungista." Co tím myslí?

VÄHÄN LISÄÄ

Tento rozhovor se odehrává v hotelovém baru v Helsinkách. Pročtěte si jej a snažte se dostat k jádru konverzace. Nebojte se pokud neporozumíte každému slovu, na konci je slovní zásoba s frázemi. Představte si, že tajně nasloucháte konverzaci a stejně jako v reálné životní situaci něčemu rozumíte a ostatní si domýšlíte. Musíte se připravit na situaci jako je tato v běžném životě mimo tyto lekce. Jdeme na to!

Baarissa (v baru)
Steve: Hyvää iltaa. Olen Steve Smith.
Ari: Iltaa. Minä olen Ari Kauppinen. Hauska tutustua.
Steve: Hauska tutustua.
Ari: Oletko Helsingissä ensimmäistä kertaa?
Steve: Joo, olen. Olen täällä työmatkalla.
Ari: Sinä puhut oikein hyvin suomea. Missä sinä opit suomea?
Steve: Minä opiskelin suomea kielikoulussa Lontoossa.
Ari: No, pidätkö Helsingistä?
Steve: Joo. Helsinki on oikein mukava kaupunki. Asutko sinä Helsingissä?
Ari: En, minä asun Joensuussa.
Steve: Oletko sinä kotoisin Joensuusta?
Ari: Joo, olen. Olen täällä Helsingissä työmatkalla. Mistä sinä olet kotoisin?
Steve: Minä olen Brightonista, Etelä-Englannista.
Ari: Asutko sinä siellä?
Steve: En asu nyt, olen työssä Lontoossa ja asun Etelä-Lontoossa.
Ari: Missäpäin Etelä-Lontoota sinä asut?
Steve: Asun Dulwichissa. Anteeksi, sinä sanoit, että olet Joensuusta. Missäpäin Suomea Joensuu on?
Ari: Se on Pohjois-Karjalassa, Itä-Suomessa.

Ensimmäistä kertaa... = Poprvé...
työmatkalla = na služební cestě
Sinä puhut oikein hyvin suomea. = Mluvíš velmi dobře finsky.
Missä sinä opit suomea? = Kde ses naučil finsky?
Minä opiskelin suomea = Učil jsem se finsky
kielikoulu = jazyková škola
no = no
Pidätkö Helsingistä? = Líbí se ti Helsinki?
joo = ano
mukava = příjemný, milý
Oletko sinä kotoisin ... ? = Jsi původem ... ?
siellä = tam
nyt = teď, nyní
Missäpäin Lontoota/Suomea? = Kde asi v Londýně/Finsku?
Pohjois-Karjala = Severní Karélie
kotoisin = původem, původně
sinä sanoit = řekl jsi
Etelä-Englannista = z jižní Anglie

Lekce 3 - HAUSKA TUTUSTUA (Těší mne)

DIALOGEJA (Dialogy)

1.) Hei. Olen... (Ahoj. Jsem...)
- tito lidé jsou na jazykovém kurzu ve Finsku. Každý z nich se krátce představuje. Říkají kdo jsou, jaké jsou národnosti a jakým jazykem mluví. Jukka je učitel. Po přečtení si zkontrolujte v další části, zda textu rozumíte.

Hei. Olen Jukka Virtanen.
Olen suomalainen.
Puhun suomea ja ruotsia.

Hei. Olen David Smith.
Olen englantilainen.
Puhun englantia.

Hei. Olen Lars Svensson.
Olen ruotsalainen.
Puhun ruotsia ja englantia.

Hei. Olen Vera Makarova.
Olen venäläinen.
Puhun venäjää ja ranskaa.

Hei. Olen Pierre Dupont.
Olen ranskalainen.
Puhun ranskaa ja espanjaa.

Hei. Olen Elke Becker.
Olen saksalainen.
Puhun saksaa, ranskaa ja englantia.

Hei. Olen Maria Sanchez.
Olen meksikolainen.
Puhun espanjaa ja englantia.

Hei. Olen Anil Markandya.
Olen intialainen.
Puhun hindiä ja englantia.

Sanat: (slova):
hei = ahoj
olen = jsem
suomalainen = finský, Fin/ka
englantilainen = anglický, Angličan/ka
ruotsalainen = švédský, Švéd/ka
venäläinen = ruský, Rus/ka
ranskalainen = francouzský, Francouz/ka
saksalainen = německý, Němec/Němka
meksikolainen = mexický, Mexičan/ka
intialainen = indický, Ind/ka
puhun... = mluvím...
... suomea = ...finsky
... englantia = ...anglicky
... ruotsia = ...švédsky
... venäjää = ...rusky
... ranskaa = ...francouzsky
... saksaa = ...německy
... espanjaa = ...španělsky
... hindiä = ...hindsky
ja = a


2.) Eurooppa (Evropa)























3.) Mitä kuuluu? (Jak se máš?)
Elke: Hei. Mitä kuuluu?
Lars: Kiitos hyvää. Entä sinulle?
Elke: Kiitos hyvää.

Maria: Terve.
Jukka: Terve. Mitä kuuluu?
Maria: Kiitos, ei erikoista. Entä sinulle?

Jukka: Moi! Miten menee?
Lars: Kiitos kysymästä, oikein hyvin. Entä sinulla?
Jukka: Oikein mukavasti, kiitos.

Mitä kuuluu = Jak se máš, jak se vede
kiitos hyvää = Děkuji, dobře.
Entä sinulle? = A co ty?
Kiitos, ei erikoista = Děkuji, všechno v pohodě (dosl. nic speciálního)
Miten menee? = Jak to jde? Jak jde život?
Kiitos kysymästä = Děkuji za zeptání
Oikein hyvin = Velmi dobře.
Entä sinulla? = A u tebe?
Oikein mukavasti = Velmi dobře (pohodově, klidně)


4.) Anteeksi, en ymmärrä (Pardon, nerozumím.)
- Alistair je skotský podnikatel. Umí trochu finsky, ale zapomněl co znamená "Mitä kuuluu".

Mikko: Hei Alistair!
Alistair: Hei Mikko!
Mikko: Mitä kuuluu?
Alistair: Anteeksi, en ymmärrä. Hitaasti, ole hyvä!
Mikko: M-i-t-ä k-u-u-l-u-u ?
Alistair: Ahaa. Nyt ymmärrän. 'Mitä kuuluu' je 'Jak se máš'!
Mikko: Joo.
Alistair: Kiitos hyvää. Entä sinulle?
Mikko: Kiitos hyvää.

Anteeksi = Pardon, omlouvám se, promiň/te
En ymmärrä = Nerozumím
hitaasti = pomalu
Ole hyvä = Prosím (tě)
Ahaa = aha
nyt = teď
ymmärrän = rozumím
joo = ano, jo.


5.) Oletteko skotlantilainen (Jste Skot?)
David Smith: Oletteko suomalainen?
Jukka Virtanen: Olen.
David Smith: Puhutteko englantia?
Jukka Virtanen: Puhun vähän.

Jukka Virtanen: Oletteko englantilainen?
Alistair Bruce: En, olen skotlantilainen.
Jukka Virtanen: Puhutteko suomea?
Alistair Bruce: En, mutta ymmärrän vähän.

Vera: Oletko suomalainen?
Jukka: Olen.
Vera: Puhutko englantia?
Jukka: Puhun vähän.

Jukka: Oletko englantilainen?
Eileen: En, olen skotlantilainen.
Jukka: Puhutko suomea?
Eileen: En, mutta ymmärrän vähän.

Oletteko? = Jste? (plurál a vykání)
Oletko? = Jsi? (singulár a tykání)
Puhutteko? = Mluvíte? (- II -)
Puhutko? = Mluvíš? (-II-)
En. = Ne (u slovesa).
Olen. = Jsem.
Puhun = Mluvím
skotlantilainen = Skot/ka, skotský
vähän = trochu
mutta = ale

HYVÄ TIETÄÄ (Dobré vědět)

1.) Saanko esitellä? (Dovolte, abych (se) představil/a; dosl. Mohu (se) představit?)
-Finové se často představují jednoduše tak, že řeknou své jméno a pozdraví.
- pokud je situace poněkud formálnější, můžete začít tak, že řeknete své celé jméno a pozdrav odpovídající dané části dne. Hauska tutustua znamená Těší mě/rád(a) vás poznávám.
Mikko Virtanen. Hyvää päivää.
Leena Mäkinen. Hyvää päivää. Hauska tutustua.
Hauska tutustua.
-Finové si při představování podávají ruce. Na dalších setkáních je tato formalita obvykle vypuštěna, jen pokud se lidé neviděli delší dobu, podávají se ruce na symbol radosti ze shledání.
- Mladší generace se více méě vzdaly tohoto zvyku, ale podají si ruce když jsou představeni starší osobě.
-Když chcete navzájem představit dva lidi, použijte frázi Saanko esitellä... a jejich jména. Například když chcete navzájem představit Leenu Virtanen a Alistaira Kellyho:
Saanko esitellä: Leena Virtanen - Alistair Kelly.
-tato situace byla formálnější, pokud situace formální není, můžete jednoduše říct:
Tässä on Leena Virtanen - Alistair Kelly.
Tässä on znamená "tady je" nebo "tohle je". Můžete také říct pouze křestní jména a vynechat příjmení. Tak je to většinou u dětí a mládeže. Pokud chcete vědět jméno nějakého dítěte, můžete se ho zeptat:
Mikä sinun nimi on? = Jak se jmenuješ? Jaké je tvé jméno (dosl. Jaké(Co) tvoje jméno je?)


2.) Tervehdyksiä (Pozdravy)
-Hyvää huomenta, "dobré ráno", je prvním pozdravem dne. Můžete odpovědět hyvää huomenta
- později můžete zdravit výrazem Hyvää päivää (dobrý den). Odpovědí na tento pozdrav je Hyvää päivää nebo jen päivää.
- když zdravíte někoho známého, nebo v méně formální situaci, můžete říct hei; terve nebo moi. Tyto krátké pozdravy používají většinou spíše mladí lidé, ať už mezi přáteli nebo dětmi.
- Odpoledne můžete říct hyvää iltapäivää, (dobré odpoledne, podvečer).
- večer můžete pozdravit výrazem hyvää iltaa (dobrý večer).
- Když se chystáte jít spát, říká se hyvää yötä (dobrou noc).
-Na všechny tyto dvojslovné pozdravy se dá odpovědět zopakováním pozdravu nebo jeho druhé části.
- někdy se hyvää úplně vynechává, takže zbyde např. pouze huomenta - toto je však nespisovné.
- Když odcházíte můžete říct näkemiin (nashledanou, dosl. "dokud se znovu neshledáme (neuvidíme)") - něco jako 'au revoir' ve francouzšitně nebo 'Auf Wiedersehen' v němčině.
- pro neformální 'Čau' se používá hei hei! nebo jen hei! Mladí lidé většinou preferují moi! nebo moi moi!
- můžete také často slyšet další neformální verze rozloučení jako heippa! nebo hei sitten!


3.) Kiitoksia paljon! (Děkuji mnohokrát, dosl. moc díků)
- kiitos znamená děkuji. Můžete říct také kiitos paljon, děkuji pěkně (dosl. děkuji moc) nebo kiitoksia paljon (dosl. hodně díků). Finové také často toto spojení přehazují a říkají paljon kiitoksia.
- když něco někomu dáváte, můžete říct Olkaa hyvä nebo Ole hyvä. Olkaa hyvä je formální (vykání) a množné číslo. Používá se když mluvíte k cizímu člověku a ve všech formálních situacích, například v obchodech a restauracích, nebo pokud mluvíte k více osobám. Ole hyvä je podobné, ale používá se když mluvíte s kamarádem nebo s dítětem (tykání).
- Ole hyvä a Olkaa hyvä také znamená prosím, ve smyslu není zač (nebo pokud o něco někopho prosíte - např. Hittasti, ole hyvä = Pomalu, prosím., pozn. překl.)
Kiitos. = Děkuji.
Ole hyvä = Nemáš zač.


4.) Mitä kuuluu? (Jak se máš?)
- běžně používaný dotaz Jak se máš? je Mitä kuuluu? Pokud se máte dobře, odpovíte Kiitos, hyvää (Děkuji, dobře.) nebo Kiitos, ei erikoista. (doslovně nic zvláštního).
- pokud chcete v hovoru pokračovat a zeptat se druhého, jak se má, můžete říct: Entä sinulle? (A (co) ty?) Na což se odpoví opět např. Kiitos hyvää.
- další fráze pro zjištění jak se někdo má, je Miten menee? (dosl. Jak to jde?). Odpověď na tuto otázku je Kiitos, hyvin (Děkuji, dobře.) Kiitos mukavasti (Děkuji, v klidu (klidně)) nebo Kiitos, ei hassummin (Děkuji, ujde to). Pokud chcete pokračovat a zeptat se, jak je na tom druhá osoba, všimněte si, že fráze je trochu odlišná: Entä sinulla? (A jak to jde tobě? (A tobě?)).


5.) Oletko sinä suomalianen? (Jsi Fin/ka?)
- když se chcete zeptat finsky na nějakou otázku, musíte do věty něco přidat, aby se z ní stala otázka. Může to být tázací slovo kde, kdy, jak, kdo apod. Samotná intonace netvoří ze věty otázku. Pokud se potřebujete zeptat např. Jsi? musíte začít větu slovesem Olet(Jsi.) a přidat k němu speciální koncovku zvanou tázací přípona, a to je -ko nebo -kö.
Takže když olet znamená Jsi., pak Oletko? je Jsi?

olet = jsi Oletko? = Jsi?
olette = jste Oletteko? = Jste?

puhut = mluvíš Puhutko? = Mluvíš?
puhutte = mluvíte Puhutteko? = Mluvíte?

ymmärrät = rozumíš Ymmärrätkö? = Rozumíš?
ymmärrätte = rozumíte Ymmärrättekö? = Rozumíte?

- pár příkladů:
Oletko englantilainen = Jsi Anlgičan/ka?
Puhutko suomea? = Mluvíš finsky?
Ymmärrätkö suomea? = Rozumíš finsky?
- olet (Jsi) se používá když mluvíte k jedné osobě a tykáte jí
- olette (Jste) se používá když mluvíte k více osobám anebo jen k jedné osobě, které však vykáte.

Odpovědi na otázky:
- můžete odpovědět použitám slovesa:
Puhutko suomea? = Mluvíš finsky?
Puhun. = Mluvím.

nebo použitím slova, které znamená souhlas či nesouhlas:
Joo = Ano (jo)
Joo, puhun = Jo, mluvím.
Kyllä. = Ano.
a pokud je odpověď záporná:
Puhutko suomea? = Mluvíš finsky?
En. = Ne. (Nemluvím)
En puhu. = Nemluvím.

Pár dalších příkladů:
Oletko suomalainen? = Jsi Fin/ka?
Olen. = Jsem.
nebo En ole. = Nejsem.

-přípona -ko/-kö se používá ke tvoření otázek z různých slovních druhů. Můžete ji přidat ke slovesům, přídavným jménům, podstatným jménům či zájménům.

a) Slovesa:
Olen = Jsem / Olenko? = Jsem?
Olet. = Jsi. / Oletko? = Jsi?
Hän on. = On(ona) je. / Onko hän? = Je on(ona)?
Se on. = Ono je. / Onko se? = Je ono?

En ole. = Nejsem. / Enkö ole? = Nejsem?
Et ole. = Nejsi. / Etkö ole? = Nejsi?
Hän ei ole. = On není. / Eikö hän ole? = Není on (ona)?
Se ei ole. = Ono není. / Eikö se ole? = Není ono?

b) Podstatná jména
Pekka -> Pekkako? = Pekka? (Myslíš (jako) Pekka?)
Pekka Järvinen -> Pekka Järvinenkö? = To myslíš Pekka Järvinen?

c) Přídavná jména
suomalainen = finský / suomalainenko? = Finské? Je to finské? To jako myslíš, že je to finské?
Hän on skotlantilainen. / Skotlantilainenko hän on? = On je Skot? To jako myslíš, že je Skot? On je Skot, nebo ne?

d) Zájména
tämä = tohle / Tämäkö? = To myslíš tohle?

- všimněte si, že slovo, kterým se ptáte je na začátku tázací věty.
- existují dva typy "tázací přípony", a to -ko a -kö. -ko se přidává ke slovům, které obsahují alespoň jednu ze samohlásek a, o, u. např. Puhutko? Oletko?
- pokud slovo obsahuje alespoň jednu ze samohlásek ä, ö, y, přidává se přípona -kö. např. Ymmärrätkö?
-samohlásky i a e se mohou vyskytovat s oběma typy přípon, ale pokud jsou ve větě jedinými samohláskami, pak se ke slovu přidává přípona -kö. např. Helsinkikö? = To myslíš Helsinki?
- tomuto se říká "samohlásková harmonie". Více se o ní dozvíte v další lekci.


6.) O jménech
-protože nemá Finština rody, není vždy zřejmé, zda je jméno, které slyšíte nebo čtete ženské či mužské,
- tady je pár nejběžnějších jmen. Je dobré se je naučit vyslovovat, to vám dodá vice jistoty v používání jmen při setkání s Finy. Je to také dobrý trénink výslovnosti. Seznam nejběžnějších příjmení najdete v předchozí části.

Näisten nimiä (Ženská jména):
Anneli, Anna, Annikki, Auli, Hannele, Hanna, Helena, Johanna, Kaarina, Kirsti, Liisa, Marja, Marjatta, Minna, Sari, Tarja, Sanna, Kati, Satu, Tiina, Kirsi, Anu, Laura, Elina, Suvi, Ritva, Riitta, Eija, Tuula, Mirja

Miesten nimiä (Mužská jména):
Antero, Tuomo, Antti, Esa, Ilpo, Juhani, Jussi, Kalevi, Matti, Olli, Pekka, Tapani, Tapio, Mika, Tuomas, Marko, Mikko, Janne, Sami, Jari, Petri, Jani, Timo, Pasi, Kari, Teemu, Juha, Jukka, Risto, Markku, Seppo, Heikki

7.) Suomalainen, venäläinen,... (Fin/ka, Rus/ka,...)
-slova, která vyjadřují národnost končí na -lainen/-läinen. Takže pokud znáte název země, můžete vytvořit slovo, které použijtete k pojmenování člověka pocházejícího z té země. Např:
Ranska = Francie / ranskalainen = Francouz(ka)
Englanti = Anglie / englantilainen = Angličan(ka)
Vietnami = Vietnam / vietnamilainen = Vietnamec(Vietnamka)
Viro = Estonsko / virolainen = Estonec (Estonka)

- krom vyjádření národnosti slouží tato slova i jako přídavná jména nebo popisující slova. Např:
vietnamilainen ravintola = vietnamská restaurace
englantilainen sanomalehti = anglické noviny
suomalainen sauna = finská sauna

- koncovku -lainen/-läinen můžete přidat i k názvům měst nebo oblastí, vlastně ke každému slovu vyjadřujícímu místo, abyste vytvožili slovo k vyjádření obyvatele nebo věci pocházející z toho místa. Zde je pár příkladů:
Lontoo = Londýn / lontoolainen = Londýňan(ka)
Helsinki / helsinkiläinen = něco nebo někdo z Helsinek
Joensuu / joensuulainen = osoba z Joensuu
Brighton / brightonilainen = někdo z Birghtonu
Melbourne / melbournelainen = někdo z Melbourne

-všimněte si, že jsou tato slova psána s malým počátečním písmenem!
- použití koncovky -lainen či -läinen se řídí stejnými pravidly samohláskové harmonie jako přípona -ko/-kö.

8.) Sinuttelu ja teitittely (tykání a vykání)
- ve Finštině, stejně jako v Češtině, se používá vykání a tykání.
- Sinä olet (ty jsi). Toto spojení se používá když mluvíte k příteli či dítěti.
- Te olette (vy jste). Je to zdvořilá forma a používá se když mluvíte k osobě, kterou vidíte poprvé, nebo k někomu, koho byste nenazvali pouze křestním jménem. Používá se také jako množné číslo.
- ve Finštině je sinuttelu neformální a teitittely formální. Ve Finsku je spolední dobou tendence používat neformální formu . Sinuttelu se používá i v mnoha firmách nebo dobrovolných organizacích. Ale pokud si nejste jistí, je vždy lepší někoho oslovit formálně než tím někoho naštvat. Pokud nebudou chtít, aby jste jim vykali, řeknou vám to. V minulosti existovaly příšná pravidla pro to, kdo může být osloven jako sinä, ale dnes je to uvolněnější.


HARJOITELLAAN!

1.) Následující situace probíhají při vaší imaginární návštěvě Finska.
a) Fin vám něco řekl, ale vy jste mu nerozuměli. Co mu řeknete?
b) Opakujete co řekl, ale vy si stále nejste jistí, co má na mysli. Řekněte mu, aby mluvil pomalu.
c) Právě jste přišli na snídani do jídelny v hotelu. Jak pozdravíte lidi sedící u stolu?
d) Sedíte se svými přáteli u hotelového baru, ale cítíte se unaveni a chcete si jít lehnout. Jak řeknete ostatním dobrou noc?
e) Chystáte se navzájem představit 2 lidi. Které z následujících frází použijete?
Anteeksi / Hauska tutustua. / Näkemiin. / Hitaasti, olkaa hyvä. / Kiitos. / Saanko esitellä
f) Právě jste byli představeni jednomu Finovi. Chcete vědět, zda mluví anglicky. Jak se ho zeptáte?
g) Potkali jste na ulici kamaráda. Pozdravte ho a zepteje se, jak se má.
h) Přítel chce vědět jak se máte vy, co vám řekne?
i) Právě jste byli představeni Finovi. Řekněte mu, že ho rádi poznáváte.

2.) Spojte jména označené písmeny s národností označenou čísly:
a Angus MacDonald
b Lin Wong
c Eusebio Senna
d Jan van der Haag
e Mohamed Magani
f Jane Brown
g Ingrid Svensson
h Mary Lou Parton
i Juanita Estefan
j Maire Kauppinen
k Yosiko Arai
l Pierre Dupont

1 englantialinen
2 ruotsalainen
3 ranskalainen
4 amerikkalainen
5 skotlantilainen
6 hollantilainen
7 espanjalainen
8 brasilialainen
9 japanilainen
10 algerialainen
11 kiinalainen
12 suomalainen

3.) Tato konverzace se odehrává ráno. Doplňte chybějící slova:
Hyvää _____.
_____. Mitä _____?
Kiitos _____. Entä _____?
Kiitos, ei _____.

4.) Několik dalších situací na procvičení:
a) Odcházíte od skupiny přátel. Jak se s nimi rozloučíte?
b) Někdo vám prokázal velkou laskavost. Poděkujte mu.
c) Řekněte Finovi, kdo jste a jaké jste národnosti.
d) Jak byste řekli Finovi, že mluvíte anglicky a francouzsky?
e) Donášíte příteli šálek kávy, řekněte "Tady máš" (prosím, na, tumáš).
f) Byli jste dotázáni zda mluvíte finsky. Řekněte, že trochu rozumíte.

5.) Jak byste tyto lidi představili? Vžijte se do nich a řekněte, kdo jste, jaké jste národnosti a jakými jazyky hovoříte.
a) Juan Ramirez; Mexičan; španělsky a anglicky
b) Catherine Edwards; Angličanka; anglicky a německy
c) Monique Pillier; Franouzka; francouzsky a španělsky
d) Ingrid Johansson; Švédka; švédsky a anglicky
e) Tiia Riikonen; Finka; finsky a anglicky

6.) Z jakého města tito lidé pocházejí?
a) turkulainen
b) moskovalainen
c) berliiniläinen
d) pariisilainen
e) tukholmalainen
f) rovaniemiläinen
g) bristolilainen
h) madridilainen
i) hongkongilainen
j) prahalainen

7.) Kdy řeknete "näkemiin"?

8.) Kterou z následujících frází byste se zeptali zcela cizího člověka?
Puhutko englantia? / Puhutteko englantia?

9.) Co by jste řekli, kdybyste se chtěli za něco omluvit? Zapamatujte si, že stejná fráze znamená "Omluvte mě!"

10.) Která slova či fráze z této lekce najdete v osmisměrce (pouze vodorovně a svisle)?

A N T E E K S I P
K A I H N O P S U
I O L E H Y V Ä H
I M O I J P S U U
T A K T O L E N N
O H Y Ä O N N J A
S A L S T Y S O S
M A L S I T Y K Ö
I K Ä Ä T E R V E

11.) Předaranžujte následující věty a utvořte dialog:
a) Hyvää iltaa.
b) Kiitos, hyvää.
c) Mitä kuuluu?
d) Iltaa.


VÄHÄN LISÄÄ... (Trošku víc, něco navíc)

- na konci každé lekce bude nějaký extra materiál. Tyto dialogy jsou dělané proto, aby přidaly užitečné fráze k vaší slovní zásobě. Na konci dialogu je překlad, ale zkuste nejprve odhadnout o čem asi konverzace je a až potom si fráze zkontrolujte. To by vás mělo připravit na reálné životní situace, kdy budete rozumět z konverzace jen něco, ale ne vše. Na konec této lekce tu máme krátký praktický dialog:

Hotellissa (V hotelu):
Angličan jménem Steve Smith si rezervuje místo v hotelu. Virkailija je recepční v hotelu.

Smith: Hyvää päivää.
Virkailija: Hyvää päivää. Voinko auttaa?
Smith: Olen Steve Smith. Varasin huoneen puhelimitse.
Virkailija: Anteeksi, teidän sukunimenne?
Smith: Sukunimeni on Smith.
Virkailija: Ja etunimenne?
Smith: Etunimeni on Steve.
Virkailija: Hetkinen... Joo, tässä on varaus. Yhden hengen huone. Huone on numero 206, toinen kerros. Tässä on avain, olkaa hyvä ja tervetuloa.
Smith: Kiitos.


Voinko auttaa? = Mohu pomoci? (Mohu vám nějak pomoci?)
Varaisin huoneen. = Zarezervoval jsem si pokoj.
puhelimitse = telefonicky (po telefonu)
teidän sukunimenne = vaše příjmení
sukunimeni = moje příjmení
etunimenne = vaše křestní jméno
etunimeni = moje křestní jméno
hetkinen = moment (= počkejte chvíli)
varaus = rezervace
Yhden hengen huone = jednolúžkový pokoj
huone = pokoj
toinen kerros = druhé poschodí
tässä = tady
avain = klíč
tervetuloa = vítejte
206 = kaksisataakuusi

Lekce 2 - procvičení výslovnosti

ÄÄNTAMINEN (Výslovnost)


Vokaalit (samohlásky):
Finština má tyto samohlásky:
a, o, u, ä, ö, y, i, e

Krátká samohláska	Příklad	Dlouhá samohláska	Příklad
a	mutta = ale	aa	taas = zase, znovu
	ja = a		ahaa = aha!
o	jo = už	oo	joo = ano, jo
	no = no		haloo = haló
u	kuka = kdo	uu	mitä muuta? = co jiného
	usein = často		muuten = mimochodem
ä	missä = kde	ää	hyvää päivää = dobrý den
	tässä = tady		sisään! = dále!, vstupte!
ö	höpöhöpö = nesmysl	öö	insinööri = inženýr
	söpö = roztomilý		likööri = likér
y	yksi = jeden, 1	yy	tyyli = styl, móda
	yleensä = celkem vzato, všeobecně vzato		myyjö = bazar
i	kippis! = na zdraví!	ii	kiitos = děkuji
	hyvin = dobře		niin = tak, takový, opravdu
e	ehkä = možná, snad	ee	ja niin edelleen = a tak dál
	hetkinen! = moment!		eteenpäin = dopředu, vpřed

- existují jisté kombinace samohlásek, které tvoří dohromady DVOJHLÁSKY:
ai, ei, ui, oi, yi, äi, öi, au, eu, iu, ou, äy, öy, ie, uo, yö

ai	vain = jen, jenom, prostě	ei	ei = ne
	aina = stále		okei = OK
oi	noin = asi, tak	ui	kuinka monta? = kolik?
	voi = jéé, sakra atd.		kuintenkin = avšak, ale
yi	hyi! = kuk! (?)	äi	näin = takhle, takový (?)
	lyilytön = bezolovnatý		äiti = matka
öi	silloin tällöin = občas (sem tam)	ie	vielä = ještě
	öisin = v noci (?)		siellä = tam (?)
uo	Suomi = Finsko	yö	myös = také, též
	tuo = to		hyvää yötä = dobrou noc
au	sauna = sauna	eu	seuraava = další
	kaunis = hezký, krásný, pěkný		seura = svaz, společnost, přátelství
iu	tiukka = napjatý, přísný, těsný	ou	kokous = schůze, schůzka
	hiukset = vlasy		joulu = Vánoce
äy	täynnä = plný (?)	öy	löyly = pára v sauně (?)
	sisäänkäynti = vstup		köyhä = chudý

Konsonantit (souhlásky):

Krátká souhláska	Příklad	Dlouhá souhláska	Příklad
k	kuka = kdo	kk	kukka = květina, kytka
	mitä kuuluu = jak se máš		sekki = šek
p	kuinka paljon = kolik? jak moc?	pp	kippis = na zdraví!
	puhelin = telefon		kauppa = obchod, koupě
t	terve = ahoj	tt	totta kai! = samozřejmě!
	tervetuloa = vítej/te		hei sitten! = Zatím! Uvidíme se později!
m	moi = ahoj	mm	aikaisemmin = dřív
	miteen menee = jak se vede?		myöhemmin = později
n	nyt = teď, nyní, tedy	nn	ennen = dřív než, než, před
	no, niin = no, tak		minne? = odkud?
l	ale = prodej (?)	ll	milloin = kdy?
	lisää = ještě		silloin = pak
r	baari = bar	rr	en ymmärrä = nerozumím
	perkele! = sakra, k čertu, do pekla!		ymmärrän = rozumím
s	ylös = výš	ss	hissi = výtah
	alas = dolů		vessa = záchod

-některé souhlásky existují pouze v krátké formě:

d	video = video	h	hei = ahoj
	radio = radio		mihin aikaan? = v kolik (hodin)?
h	lehti = list, noviny	v	hyvää viikonloppua! = hezký víkend!
j	joo, joo = ano, ano		vai niin = vážně?
	juuri niin = přesně tak

- NK a NG:
Jsou to nosovky. nk je vlastně krátká forma a ng dlouhá. pro anglicky mluvící je výslovnost jako ve slově singing, pro neznalé angličtiny - je to podobné jako ve slově banka apod.

nk	Helsinki	ng	Helsingissä = v Helsinkách
	kaupunki = město		kaupungissä = ve městě

CIZÍ SOUHLÁSKY:
Vyskytují se pouze ve slovech přejatých. Mnoho nových slov ve finštině pochází z angličtiny. Starší přejatá slova mají původ ve Švédštině nebo v Němčině. Některá slova pak mají základ v latině a řečtině nebo třeba v ruštině. Mnoho slov přejatých z řečtiny a latiny jsou vlastně doslovné překlady. Např. mezinárodní = kansainvälinen (doslova "mezi národy").

g	grilli = gril	b	baari = bar
	grogi = grog		bussi = autobus
	galleria = galerie		bakteeri = bakterie
	gallup-tutkimus = Gallupův průzkum veřejného mínění		byrokraatti = byrokrat
	gramma = gram		bensiini = benzín
	gangsteri = gangster		bestselleri = bestseler
c	C-vitamiini = vitamin C	f	festivaalit = festivaly
	cd-soitin = cd přehrávač		farkut = rifle
	celsiusaste = stupeň Celsia		firma = firma
	camping-alue = místo ke kempování (čte se jako K!)		faxi = fax
			finaali = finále
			semi-finaali = semifinále
q	Quebec	x	xerox-valokopio = xeroxová kopie
čte se jako k	Qwerty-näppäimistö = qwerty klávesnice	čte se jako ks, často se tak i píše	ale i ksylofoni (xylofon) či taksi (taxi)

! Z se vyslovuje jako ts a často se tak i píše
zeniitti =zenit
zoom objektiivi = přibližovací objektiv
ale může být jatsi i jazz

Švédské å se objevuje ve švédských názvech a jménech. Vyslovuje se jako dlouhé finské oo.
Åke = mužské jméno
Åbo = švédský název Turku
Åland = švédský název souostroví Ahvenanmaa

HARJOITELLAAN!
-zkoušejte vyslovovat tyto finské názvy. Zapamatujte si přízvuk a jak je slovo rozděleno na slabiky.

Města:

Espoo	Jyväskylä	Loviisa	Rovaniemi
Hamina	Kemi	Maarianhamina	Tampere
Hanko	Kotka	Naantali	Tornio
Helsinki	Kuopio	Oulu	Turku
Imatra	Lahti	Pori	Vaasa
Joensuu	Lappeenranta	Porvoo	Vantaa

Moře:
Itämeri Pohjanlahti Suomenlahti

Provincie:

Ahvenanmaa	Pohjanmaa	Savo
Häme	Pohjois-Karjala	Uusimaa
Lappi	Satakunta	Varsinais-Suomi

Fráze:
-pár frází "pro přežití":
Anteeksi, en ymmärrä = Promiňte, nerozumím.
Puhukaa hitaasti, olkaa hyvä = Mluvte pomalu, prosím.
Kuinka sanotaan suomeksi ... ? = Jak se finsky řekne ... ?
En ole suomalainen. = Nejsem Fin/ka.
Anteeksi, en tiedä. = Promiňte, nevím.
Puhutteko englantia? = Mluvíte anglicky?
Mikä tämä on? = Co to je?

Jména:
-pár věžných finských příjmení:

Hämäläinen	Koskinen	Mäkinen	Salminen
Heikkinen	Laine	Niemi	Salonen
Heinonen	Lehtinen	Nieminen	Tuominen
Järvinen	Lehtonen	Rantanen	Turunen
Korhonen	Mäkelä	Saarinen	Virtanen

-pár známých Finů:

Alvar Aalto	Reima Pietilä	Eliel Saarinen	architekti
Juha Kankkunen	Paavo Nurmi	Lasse Viren	sportovci
Urho Kekkonen	Mauno Kovisto	J. K. Paasikivi	prezidenti
Karita Mattila	Aulis Sallinen	Esa-Pekka Salonen	hudebníci

Přejatá slova:
(zkuste odhadnout co znamenají)

appelsiini	cd-soitin	pankki	stereo
apteekki	filmi	posti	tee
auto	kaakao	radio	televisio
avokaado	kaaos	raportti	tomaatti
banaani	kamera	sampoo	video
bensiini	kilogramma	sekki	viini
bussi	metri	sokeri	votka

AAKKOSET (ABECEDA)

A	aa	I	ii	Q	kuu	Y	yy
B	bee	J	jii	R	är	Z	tset
C	see	K	koo	S	äs	Å	ruotsalainen oo
D	dee	L	äl	T	tee	Ä	ää
E	ee	M	äm	U	uu	Ö	öö
F	äf	N	än	V	vee
G	gee	O	oo	W	kaksois-vee
H	hoo	P	pee	X	äks

- zkuste si vyhláskovat své jméno, možná to budete ve Finsku potřebovat. Např:
Sharon Davies
äs-hoo-aa-är-oo-än dee-aa-vee-ii-ee-äs

zkuste také:
Steve Smith
Mary McDonald
Jean Perkins
Eric Young

Lekce 1 - Základní poznatky o Finštině

- Ve finštině existuje 8 samohlásek, a to: i, e, ä, y, ö, a, u, o. Všechny tyto samohlásky se mohou objevit i v dlouhé formě, tj. jako ii, ee, ää, yy, öö, aa, uu, oo.
- Dále zde existuje 13 souhlásek: p, t, k, d, g, s, h, v, h, l, r, m, n. Souhlásky b, c, f, w, x a z se objevují pouze ve slovech přejatých z cizích jazyků. Stejně jako samohlásky, mohou se i souhlásky objevit v dlouhé (dvojité) formě - pp, tt, kk, gg, ss, ll, rr, mm, nn. Souhlásky d, h, v a j dlouhou formu nemají.
- Pokud je souhláska dvojitá, pak se slovo rozděluje do slabik, které jsou odděleny právě touto souhláskou.
např. kuk-ka, tyt-tö, pap-pi apod.
! Je velice důležité rozeznávat jednoduché a dvojité souhlásky ! Počet souhlásek a samohlásek je mnohy velmi důležitý, například:
tuli = oheň
tuuli = vítr
tulli = clo

Finština nemá rody
Nerozlišuje se mužský, ženský a střední rod.

Finština nemá členy
Ve finštině neexistuje člen určitý a neurčitý (to je anglické a/an a the). Určitost či neurčitost vyjadřuje slovosled věty. Např:
Kukka on pöydällä = Kytka (určitá) je na stole.
Pöydällä on kukka = Na stole je (nějaká, neurčitá) kytka.

Přízvuk
- Je vždy na první slabice slova.
Suomi, Helsinki, sisu, sauna
- Ve slovech složených je na první slabice každého ze skládaných slov:
matkasekki, pankkikortti, huoltoasema
- V dlouhých slovech se na 3. či 4. slabice může vyskytnout ještě druhý přízvuk:
suomalainen, helsinkiläinen

Rozdělení na slabiky:
- Před 1 souhláskou:
ta-lo = dům
Suo-mi = Finsko
ku-va = obraz

-mezi 2 souhláskami:
tyt-tö = dívka
kuk-ka = kytka, květina
Lah-ti = Lahti (město)
Mik-ke-li = Mikkeli (město)

- před poslední souhláskou ze 3
pank-ki = banka
mark-ka = marka
kort-ti = karta

-mezi 2 samohláskami, které netvoří dvojhlásky
rus-ke-a = hnědý
lu-en = čtu
ha-lu-ai-sin = chtěl bych
ra-di-o = radio
pi-an = brzy

- slabika končící souhláskou se nazývá "uzavřená"
- slabika končící samohláskou se nazývá "otevřená"

HARJOITELLAAN ! (procvičme si!)
- přečtěte si následující fráze. Dávejte pozor na rytmus slova a zapamatujte si přízvuk.
O-len suo-ma-lai-nen. = Jsem Fin/ka.
A-sun Jo-en-suus-sa = Žiju v Joensuu.
Pu-hun Suo-me-a. = Mluvím finsky.
O-len työs-sä tie-to-ko-ne-fir-mas-sa. = Pracuji v počítačové firmě.

- rozdělte následující slova na slabiky a naučte se je vyslovovat:
Suomen Yleisradio
Koskenkorva
Tarja Halonen
Nokia
Marimekko
Aarikka
Alkoholiliike
Rauma-Repola
Neste
Outukumpu
Kone
Mannerheimintie

Úvod a výslovnost

Finština je úřední jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích. Ve světě, zejména ve Švédsku a ruské části Karélie, pak finsky mluví další milion lidí. Tento ugrofinský jazyk je obecně považován za složitý, přestože jeho gramatika je v porovnání s češtinou pravidelnější. I přes dlouhé soužití s ostatními, si stále zachovává své charakteristické rysy.
První psané finské texty se objevily v 16. století. První knihu vydal Mikael Agricola roku1548, a to překlad Nového zákona.
Až do roku 1863 byla úředním jazykem na finském území švédština. Po té, co Finsko přešlo pod vládu Ruska, se ruští vládci snažili, aby oslabili vliv švédské inteligence. Od roku 1863 se mohl jazyk používat při styky s úřady. Od roku 1883 pak byla finština doporučena k používání na úřadech a při vydávání dokumentů. Od roku 1893je finština ve Finsku zcela rovnocenná švédštině.

Ve finštině je velký rozdíl mezi hovorovým a spisovným jazykem. Vykání se použije jen při velmi zdvořilé konverzaci nebo projevu. Mnoho slov je v hovorové finštině odlišných. Například "já jsem" - minä olen se zkracuje na mä oon, nebo "máš?" - onko sinulla? na onks sulla?
Ve finštině jsou též stále aktivní nářečí, hlavní dvě větve jsou východní a západní. Finština je samozřejmě také stále ovlivňována cizími jazyky, dříve to byla švédština a částečně také němčina (první zápis finštiny Agricoly vycházel právě z němčiny), později ruština a dnes je to zejména angličtina.
Finština bývá všeobecně připodobňována k příbuzné maďarštině, ta je však od tohoto jazyka kromě podobných větných konstrukcí značně odlišná. Z okolních jazyků je finštině velmi blízká estonština. Finové jsou schopni se s Estonci domluvit, i když to nebývá zcela jednoduché.

Výslovnost
Výslovnost Finštiny by pro Čechy neměla být tak velkým problémem, jako je například pro anlgicky mluvící národy. Ovšem existuje pár záludností, které dělají nemalé problémy i nám.
Samohlásky a, e, i, o, u se čtou stejně jako v češtině, přičemž e je měkčí. Výslovnost y odpovídá zhruba německému ü. Samohláska ä se čte jako a v anglickém slově hat, cat. Tedy ústa se otevřou, jako by jste chtěli říct e, ale vyslovíte a. Dávejte si na výlovnost ä pozor, bývá to jedním z nejčastějších problémů rozlišit jej od a a e. Ö se čte stejně jako v němčině (tedy rty nachystáme na vyslovení o, ale vyslovíme e)
h se čte více měkce, blíží se skoro až českému ch. k, d, t, n, c, j, f, g, b, p, v se čtou stejně jako v češtině. S více zasyčí (jazyk je při vyslovovaní o nšco výše než při vyslovování českého s) a r více zadrnčí.
Zdvojene samohlásky, např. aa, ee, ii, oo,... se čtou dlouze (á, é, í, ó,...)
Pozor si však dejte na zdvojene souhlásky. Čtou se jednoduše prodloužením souhlásky, nebo prostě vyslouvením dvou stejným souhlásek za sebou. Je důležité rolišovat mezi jednoduchými a zdojenými souhláskami, jelikož by mohly vzniknout jistá nedorozumění (např. tapaa = potkat, tappaa = zabít).
Písmeno x finština nemá, místo něj používá ks (např. taksi). Písmeno z se čte jako ts, někdy se tak i píše (např. tseniiti = zeniiti).

Kdybych ještě něco opomněla nebo měl někdo nějaké dotazy, pište do komentářů ;)